Světoví lídři na klimatickém summitu v turecké Antalyi zdůrazňovali, že klimatická krize vyžaduje rychlejší mezinárodní spolupráci. Podle analytičky AMO Romany Jungwirth Březovské se debata na klimatických konferencích postupně posouvá od obecných závazků ke konkrétnějším plánům.
V turecké Antalyi se od 9. do 20. listopadu koná 31. klimatická konference OSN (COP31). Její součástí byl 11. a 12. listopadu také summit světových lídrů. Na něm hlavy států představily své priority v oblasti ochrany klimatu.
Krátce před zahájením zasedání vydal Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zprávu, podle které svět směřuje k překročení limitu globálního oteplení o 1,5 °C oproti předindustriální době. Experti UNEP spočítali, že pokud státy nepřijmou další opatření nad rámec dosavadních slibů, planeta se do roku 2100 oteplí přibližně o 2,6 °C.
„Letošní zkouškou bylo, zda jsou lídři a lídryně připraveni čelit klimatické krizi v celém jejím rozsahu v éře překročení teplotního limitu (1,5 °C),“ uvedla pro redakci Update EU Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Ta se konference účastní přímo v Antalyi.
Co je cílem COP31?
Summit má podle analytičky ukázat nejen ambice, s nimiž jednotlivé státy na konferenci přijíždějí, ale také to, co už v klimatické politice dělají. Jeho cílem je zároveň symbolicky potvrdit vážnost situace i společnou snahu zemí světa dosáhnout klimatické neutrality.
Na konferenci výrazně rezonovala také potřeba mezinárodní spolupráce. „Multilaterální spolupráce je potřeba víc než kdy jindy,“ shrnula atmosféru Jungwirth Březovská. Finský prezident Alexander Stubb například označil multilateralismus za nejlepší nástroj v boji proti změně klimatu. Australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen, který vede vyjednávání na COP31, zase upozornil, že „překročení hranice 1,5 °C by nás mělo nutit klást si nepříjemné otázky“.
COP31 klade důraz na přechod od deklarací a slibů ke skutečné realizaci opatření. Turecko prosazuje iniciativy v oblasti čisté energie, potravinové bezpečnosti, odolných měst, ekologičtějšího průmyslu, oceánů či například snižování množství odpadu.
Každodenní dopady klimatické krize
V projevech světových lídrů se podle Jungwirth Březovské opakovaně objevovalo téma dopadů klimatických změn na každodenní život lidí. Ty se projevují například rostoucími životními náklady, k nimž přispívá kolísání cen fosilních paliv, nebo klimatickými jevy, jako je El Niño. Ten už nyní ničí životy, živobytí i globální stabilitu.
Vědci před zahájením COP31 předvídali, že rok 2026 směřuje k nejteplejšímu roku v historii, právě v důsledku klimatických změn a jevu El Niño. V září zároveň web The Guardian zveřejnil zprávu, která předpovídá, že v důsledku mimořádných veder způsobených jevem „super El Niño“ zemře do února 2027 více než 450 000 lidí, a to od Nigérie až po USA.
EU chce urychlit elektrifikaci
Evropskou unii na summitu zastupovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém projevu podpořila elektrifikační cíl, který představilo Turecko v rámci příprav COP31. Podle něj by do roku 2035 měla elektřina pokrývat 35 % celosvětové konečné spotřeby energie. Předsedkyně Komise zároveň vyzvala další státy, aby se k cíli připojily.
Podle von der Leyen Mezinárodní energetická agentura potvrdila, že dosažení cíle „35-by-35“ je reálné. Rychlejší elektrifikace by podle ní mohla přinést několik výhod: nižší účty spotřebitelů za energii, nižší emise z energetiky a větší energetickou bezpečnost.
Šéfka Evropské komise se ve svém projevu vrátila také k letošnímu létu, které označila za „léto pravdy“. Reagovala tím na extrémní vedra v Evropě i konkrétní příklady prohlubující se klimatické krize. Jmenovala například ničivé povodně v Nepálu, sucho od Súdánu po Střední Ameriku a jednu z nejhorších sezón lesních požárů v historii v Evropě. „Nacházíme se na globálním bodě zlomu,“ prohlásila von der Leyen.
Zároveň zdůraznila, že Evropská unie své klimatické závazky plní a je na dobré cestě ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, tedy ke snížení emisí o více než polovinu oproti roku 1990. Evropa podle ní také nastavuje kurz ke snížení emisí o 90 % do roku 2040. Jde o další významný krok na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Fosilní paliva mají jít cestou dinosaurů, uvedl Guterres
K důraznému odklonu od fosilních paliv vyzval také generální tajemník OSN António Guterres. Ve svém projevu vyzval státy, aby se „fosilní paliva vydala cestou dinosaurů“. Zároveň ale připomněl, že dinosauři neměli lobby, zatímco fosilní průmysl ji má.
„Proto (Guterres) apeloval na státy, aby ukončení využívání fosilních paliv aktivně prosazovaly, a ne o něm jen opatrně mluvily,“ popsala Jungwirth Březovská.
Generální tajemník OSN zároveň zdůraznil, že státy mohou ovlivnit, jak dlouho zůstane globální oteplení nad hranicí 1,5 °C. „Svět postupuje příliš pomalu,“ varoval.
Od obecných závazků ke konkrétním plánům
Jak se debata o klimatické politice za poslední roky proměnila, ukazuje podle Jungwirth Březovské srovnání s předchozími konferencemi. Sama se COP účastní od roku 2019.
„Ještě v roce 2021 se státy na klimatické konferenci ve skotském Glasgow poprvé shodly, že je potřeba postupně omezovat uhlí, a před třemi lety v Dubaji, že je nutné odklonit se od fosilních paliv. Dnes v Antalyi státy představují své realistické a detailní plány odklonu od fosilních paliv,“ popsala. Mezi státy, které už tyto návrhy, patří například Francie, Německo, Nizozemí, Dánsko nebo Irsko.
Přestože je podle ní potřeba postupovat rychleji, dosavadní vývoj nelze přehlížet. „Trvalo 26 konferencí, než byly státy ochotné oficiálně uznat škodlivou roli uhlí pro klima, a o pár let později jsou diskuse mnohem detailnější a techničtější. Zároveň se otevřeně mluví o roli fosilní lobby na globální i regionální úrovni,“ uvedla Jungwirth Březovská.
Brazilský prezident: svět mluví více o zbraních než o přežití budoucích generací
Na summitu lídrů zaujal důrazným postojem brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, jehož země hostila loňskou konferenci. V Turecku představil zprávu k celosvětové dekarbonizaci, jejíž závěry by se měly promítnout do dalšího vyjednávání.
„Cestovní mapa předsednictví COP30 dochází k závěru, že odklon od fosilních paliv je naléhavý, nevyhnutelný, a přesto proveditelný a že každá země může začít jednat bez ohledu na svou výchozí pozici,“ uvedl brazilský prezident.
Kromě tohoto reportu prezentoval také další dvě zprávy: jednu k ukončení odlesňování do roku 2030 a druhou k navýšení finančních prostředků na boj proti změně klimatu pro rozvojové země na alespoň 1,3 bilionu amerických dolarů ročně do roku 2035.
Lula rovněž upozornil, že ekologická témata v dnešním světě ztrácejí na naléhavosti. Podle něj se více mluví o zbraních a clech než o přežití budoucích generací.
Podle Jungwirth Březovské bude záležet na tom, jak se k nové zprávě i celému procesu postaví hostitelské Turecko a Austrálie, která vede vyjednávání. „Loňskému předsednickému státu nelze upřít houževnatost, připravenost a důraz na systémová řešení s cílem dotáhnout věci do konce,” zhodnotila analytička přístup Brazílie.
Konference COP31 v Antalyi potrvá do 20. listopadu. Evropskou unii bude v závěrečné fázi jednání zastupovat komisař pro klima Wopke Hoekstra.
Druhý týden konference se k jednáním připojila také česká delegace, kterou vede ministr životního prostředí Igor Červený.
