Energeticky náročný průmysl dostane více povolenek zdarma, vyplývá to z dohody institucí EU. Soudní dvůr EU smetl polské žaloby proti balíčku Fit for 55 a Česko se s Německem přetahuje o budoucnost ETS2.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Evropský průmysl získá v příštích letech více emisních povolenek zdarma. Rada EU a Evropský parlament se předběžně dohodly na navýšení jejich počtu pro energeticky náročná odvětví, která se obávají rostoucích nákladů a konkurence ze třetích zemí. V letech 2026 až 2030 má být podnikům k dispozici rezerva s přibližně 121 miliony povolenek.
Dohoda představuje další úpravu evropského systému obchodování s emisemi (ETS), který se v posledních letech dostává pod stále větší tlak průmyslu i některých členských států.
Základem dohody je návrh Evropské komise z července letošního roku. Ten počítal se zpřístupněním přibližně 88 milionů bezplatných povolenek v rámci stávajících pravidel ETS. Členské státy a europoslanci k nim přidali dalších 28 milionů povolenek, které dosud nebyly přiděleny, protože některá zařízení nesplnila požadavky týkající se energetických auditů nebo plánů klimatické neutrality.
Dalších pět milionů povolenek má v období 2026–2030 sloužit k cílené podpoře odvětví zvlášť vystavených riziku odlivu do třetích zemí. Pokud tato rezerva nebude vyčerpána, prostředky se využijí prostřednictvím Modernizačního a Inovačního fondu na investice a inovace v průmyslu.
Bezplatné příděly v evropském ETS v průběhu let výrazně klesaly a podniky musely stále větší část svých emisí pokrývat nákupem povolenek. Nová dohoda tento trend v dotčených odvětvích částečně koriguje.
Změna se týká takzvaných záložních referenčních úrovní tepla a paliva, podle nichž se vypočítává počet bezplatných povolenek pro průmyslová zařízení bez vlastní specifické referenční hodnoty. V takových případech se příděl bezplatných povolenek odvíjí od množství tepla nebo paliva, které podnik při výrobě spotřebuje. Týká se to například chemického průmyslu, výroby papíru, potravin a nápojů, sklářství nebo keramiky. Na tyto záložní referenční úrovně připadá přibližně čtvrtina všech bezplatných povolenek v systému ETS.
Předběžnou dohodu nyní musí formálně potvrdit Rada i Evropský parlament. Následně Komise připraví prováděcí pravidla pro výpočet příslušných referenčních úrovní.
Co se odehrálo v uplynulém týdnu?
Soudní dvůr EU smetl polské žaloby proti Fit for 55. Soudní dvůr EU 12. listopadu vynesl rozsudky v sedmi žalobách na neplatnost, které Polsko podalo proti europarlamentu a Radě. Každá mířila na jeden předpis balíčku, mimo jiné na zákaz spalovacích motorů, ETS2, CBAM a cíle pro jednotlivé státy. Polsko tvrdilo, že opatření jsou v zásadě fiskální nebo výrazně zasahují do jeho energetického mixu, a proto měla být přijata jednomyslně v Radě. Soud tento argument odmítl. Žaloby podala ještě vláda PiS v roce 2023.
Komise: devět států nestíhá národní cíle, Česko mezi nimi není. Komise 9. listopadu zveřejnila výroční zprávu o pokroku v ochraně klimatu. Čisté emise EU loni klesly o 1,6 % a jsou o 39 % pod úrovní roku 1990, přičemž ekonomika vzrostla o 74 %. Problémem zůstávají sektory jako doprava, budovy a zemědělství. Komise očekává, že do roku 2030 klesnou o 38,5 % oproti roku 2005, cíl je přitom 40 %. Nedostatečný pokrok vykazuje Rakousko, Chorvatsko, Kypr, Německo, Irsko, Itálie, Litva, Malta a Švédsko. Tyto státy budou muset předložit nápravné plány. Česko je na tom docela dobře, má však emisní dluh v oblasti lesů. České lesy tedy vypustily víc, než pohltily, nejspíš kvůli kůrovcové kalamitě.
Spor o ETS2: Merz povolenky brání, Babiš chce revizi. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise předsedkyni Komise vyzval EU, aby odolala tlaku na další odklad povolenek na paliva pro dopravu a vytápění, které mají začít v roce 2028. Podle Handelsblattu jde o první případ, kdy Německo v této otázce zaujalo jasný veřejný postoj. Český premiér Andrej Babiš jen pár dní po německém dopise vyzval k novému posouzení ETS2. Polsko a Česko se už předtím dohodly, že budou společně tlačit na změny ETS a další odklad ETS2.
Reforma ETS: Česko je mezi státy, které chtějí škrtnout podmíněnost povolenek. Podle interních dokumentů se státy stále přou hlavně o lineární redukční faktor. Ten určuje, o kolik procent se každý rok automaticky sníží celkové množství emisních povolenek dostupných v systému EU ETS. Komise navrhuje 3,7 % ročně. Dánsko a Nizozemsko chtějí do roku 2035 ponechat 4,4 %, Česko a Litva žádají 3,4 % a Polsko 2,3 %. Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Itálie a Lotyšsko také chtějí vypustit návrh, podle kterého by povolenky zdarma byly podmíněné reinvesticemi do dekarbonizace. Francie ho v současné podobě také nepodporuje, takže vzniká potenciální blokační menšina. Irské předsednictví chce dohodu států na revizi ETS uzavřít v první polovině prosince. Informoval o tom server Rapporteur.
COP31: EU se přihlásila k cíli „35 do 35“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na COP31 oznámila, že EU podporuje globální závazek zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie na 35 % do roku 2035. Unie sama míří na 46 % do roku 2040. Von der Leyen ale nezmínila, že by elektřina měla být „čistá“, tedy z obnovitelných zdrojů a jádra, na čemž Brusel dosud trval. Britská vláda naopak ve své nové elektrifikační strategii čistý zdroj elektřiny výslovně zdůraznila.
Silnější chemická agentura ECHA. Evropský parlament formálně schválil první samostatné nařízení o ECHA. Úkoly evropské chemické agentury se sjednotí v jednom předpisu a odpojí se od nařízení REACH z roku 2006. Parlament i členské státy budou moci po konzultaci s Komisí žádat agenturu o vědecká stanoviska. ECHA dostane i vlastní rozpočet.
Co nás čeká?
16.–20. listopadu – COP31 vrcholí v Antalyi. Klimatická konference OSN v Turecku vstupuje do závěrečného týdne, kdy se dojednávají konečné texty. Od 16. do 20. listopadu se jí účastní i patnáctičlenná delegace Evropského parlamentu.
Třetí listopadový týden – Trialog o odkladu metanového nařízení. Parlament a Rada mohou zahájit jednání o odkladu povinností, které metanové nařízení ukládá dovozcům ropy, plynu a uhlí. Členské státy chtějí odklad o jeden rok s přezkumem, který může termín posunout dál. Europoslanci chtějí odklad o tři roky.
17.–19. listopadu – Finální stanovisko ECHA k PFAS. Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) má přijmout konečné stanovisko k plošnému omezení PFAS, takzvaných věčných chemikálií. Pokud se jednání protáhne, má výbor náhradní termín 24.–25. listopadu. Stanovisko pak dostane Komise, která připraví samotný zákaz včetně výjimek.
18. listopadu – Akt o pokročilých materiálech. Akt o pokročilých materiálech má zkrátit cestu nových materiálů od výzkumu do průmyslové výroby, včetně materiálů pro energetiku, mobilitu a čisté technologie. Komise už dříve avizovala veřejno-soukromou investiční platformu za 500 milionů eur.
23.–26. listopadu – Plénum Evropského parlamentu. V úterý 24. listopadu europoslanci hlasují o změně rezervy tržní stability EU ETS, která má ukončit rušení povolenek držených v rezervě. Na programu je také zrychlení environmentálního posuzování v rámci environmentálního omnibusu. Jde o snahu zkrátit a zjednodušit proces, při kterém se posuzuje dopad plánovaných projektů na životní prostředí. Dále se bude řešit automobilový omnibus, který vyjme některé elektrické dodávky kategorie N2 z povinnosti mít omezovač rychlosti.

