Středovýchodní Evropa je sice zásadní výrobním hubem pro elektromobilitu, v adopci elektromobilů ale zatím ze zbytkem Evropy pokulhává, píše v komentáři pro Euractiv.cz Lukáš Folbrecht.
Lukáš Folbrecht je tajemníkem Elektromobilní platformy.
Automobilový průmysl zůstává klíčovým pilířem ekonomik Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Region dohromady vyrábí přes 3,5 milionu vozidel ročně, zaměstnává více než 1,3 milionu lidí a je zásadní součástí evropských exportních řetězců. Nástup elektromobility, rozvibrované dodavatelské řetězce, neustávající nával evropské regulace, vysoká cena elektřiny komplikující cenu výroby i náklady na provoz elektromobiliů a neposlední řadě rostoucí konkurence z Číny však mění jeho dlouhodobý výhled.
Evropská komise tento týden naznačila revizi přístupu k emisním cílům pro roky 2030 a 2035. Nově se diskutuje možnost zvýhodnění malých elektomobilů výrobených z co největší části v EU a regulatorní model, který sice ponechá nejambicióznější cíl snižování emisí CO2 na světě, ale již se nehovoří o 100% elektrifikaci vozového parku, ale „pouze“ 90 %.
Komise navrhuje umožnit, byť ve ve velmi omeřené míře, jistou technologickou flexibilitu a více zohlednit zejména syntetická paliva, hybridní řešení a také kompenzace za použití bezemisní oceli. To sice mírně snižuje tlak na ukončení registrací spalovacích motorů k roku 2035, který je zejména v Česku, ale i v dalších zemích středovýchodní Evropy velmi málo populární, ale zároveň zvyšuje investiční nejistotu pro ty, kteří do bezemisního světa masivně investují – do dobíjecí infrastruktury a souvisejících produktů a služeb.
Evropská komise zmírnila zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory
Jak jsou s návrhem regulace tím „spokojeni“ zástupci automobilového průmyslu? „Je to jako když uděláte úplně stejnou chybu podruhé a očekávate jiný výsledek,“ řekl mi k tomu vysoký zástupce českého automobilového průmyslu. Automobilový průmysl sice nemůže fungovat bez vnitřního trhu EU, ale zároveň ho dusí přílišná evropská regulace a tlak na rychlou elektrifikaci.
Například oproti systému v Číně, který je postaven úplně jinak, je z pohledu automobilek v Evropě příliš mnoho „sticks“ a zoufalý nedostatek „carrots.“ V Evropě hrozí automobilkám. obrovské pokuty za neplnění flotilových cílů snižování emisí CO2 (čti „za pomalé tempo elektrifikace“) a zároveň je tu zoufale málo motivačních opatření, která by podpořila nástup elektromobility, zejména v dobíjecí infrastruktuře a provozních nákladech elektromobilů, zvýšených s cenou elektřiny. To vše je ale mimo záběr toho, co mohou automobilky přímo ovlivnit.
Zásadní výzvu představuje právě Čína, která kombinuje státní podporu, vertikální integraci a cenovou agresivitu. Čínské elektromobily se již dnes prodávají v Evropě o 20–30 % levněji než srovnatelné evropské modely. Pro výrobní závody ve středovýchodní Evropě to znamená tlak na náklady i nutnost rychlé technologické adaptace, zejména zajišťování spolehlivých, výkonných a zároveň bezpečných a každém případě cenově dostupných baterií v obrovských a stále rostoucích objemech.
Baterie jsou pro moderní dopravu i energetická řešení zcela zásadní. Evropské pokusy o domácí, evropskou produkci, bohužel zatím přiliš nevycházejí, viz. krach čistě evropského projektu Northvolt, se kterým bylo spojeno mnoho nadějí. Po Evropě sice jsou velké „baterkárny“ a rostou další, ale téměř vše je pod hlavičkou zahraničních, zejména čínských nebo jihokorejských výrobců, jako CATL či LG. Česko a Slovensko má silný automobilový průmysl a české elektromobily dobývají Evropu. Polsko má díky LG největší výrobu baterií v Evropě a brzy ho nejspíše předstihne Maďarsko.
Středovýchodní Evropa je sice zásadní výrobním hubem pro elektromobilitu, v adopci elektromobilů ale zatím ze zbytkem Evropy pokulhává, zejména kvůli nižší kupní síle, menším motivačním opatřením stran státu i měst a zejména v Česku také kvůli vyšší ceně elektřiny a tedy i dobíjení. Zatímco v Česku je ze sta nově prodaných vozidel pouze zhruba šest elektrických (a na Slovensku, Polsku a Maďarsku je to podobně), v Evropě je průměrné (!) tempo elektrifikace třikrát rychlejší.