V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem, a že víceletý finanční rámec čeká možná spíše revoluce než evoluce. „Je pravděpodobné, že budoucí víceletý finanční rámec EU 2028+ dozná oproti rámci stávajícímu výrazných změn jak v oblasti tematických priorit, tak též z pohledu struktury klíčových kapitol i způsobu financování,“ píše ve své
analýze ekonomický poradce České spořitelny
Petr Zahradník.
Ve světle toho, jaké současná nepříznivá ekonomická a geopolitická realita předjímá výdaje, se není čemu divit. Evropský rozpočet odpovídá zhruba 1 % HDP EU, respektive 1,8 %, pokud počítáme i covidovou půjčku propsanou do programu Next Generation EU (známý také jako fond obnovy). Kvůli výdajům na obranu, posílení konkurenceschopnosti či zelené a digitální transformaci je však třeba evropský rozpočet posílit.
To nezastírá ani Evropská komise
v únoru zveřejněném dokumentu, který nastiňuje cestu k novému dlouhodobému rozpočtu, a uvádí, že: „Modernizace příjmové stránky rozpočtu EU je nezbytná k vyřešení následujícího dilematu: splácení půjček z nástroje Next Generation EU, které EU vždy dodrží, a skutečnost, že rozpočet EU odpovídající našim ambicím nelze skloubit se stabilními vnitrostátními finančními příspěvky a absencí nových vlastních zdrojů.“
Právě i tento dokument dává tušit, že po roce 2028, kdy má nový, tradičně sedmiletý, dlouhodobý rozpočet odstartovat, přijdou nemalé změny. Komise v něm mimo jiné zdůrazňuje, že „zachování stávajícího stavu nepřipadá v úvahu“ a „jádrem moderního rozpočtu by měl být nový přístup“.
V unijní „kase“ je málo peněz na výzvy dneška. V budoucnu budou rozpočty možná vypadat jinak, míní expert
Najít balanc
Pokud se členské státy nebudou schopny shodnout na tom, že rozpočet navýší, dojde minimálně na přeskupení peněz. Některé rozpočtové kapitoly na úkor řešení palčivějších problémů by v takovém případě zchudly.
„Zajistit, aby budoucí rozpočet EU odpovídal novým výzvám, ale zároveň nezapomínal na osvědčené politiky, jako je koheze a zemědělství.“ S takovou pozicí jel o novém rozpočtu diskutovat na jednu z prvních politických debat o jeho podobě, která proběhla na úrovni Rady pro obecné záležitosti v únoru, ministr pro evropské záležitost
Martin Dvořák (STAN).
Právě na Dvořákem zmiňovanou kohezi – tedy dotační politiku EU – se upírají zraky, pokud jde o možné škrty. Před tím varuje i Zahradník. Obhájit pokračování kohezní politiky „ve stávající velkorysé a zatím spíše tradiční podobě“ podle něj nebude vůbec jednoduché.
Pro pokračování dotací, jejichž cílem je sblížit úroveň evropských regionů, ale v EU existuje stále objektivní potřeba, míní ekonom. „V EU je stále propastný rozdíl mezi nejvyspělejšími regiony a těmi méně vyspělými, a nadto se řada dalších regionů ocitla v rozvojové pasti středního příjmu.“
Právě pokračování silné kohezní politiky dlouhodobě podporuje Česko. Spolu s dalšími 15 zeměmi je mimo jiné „podepsáno“ pod tzv. non-paperem k budoucnosti kohezní politiky, který má redakce k dispozici. V něm volá po tom, aby Evropská komise navrhla „životaschopný a robustní rozpočet, který i v příštím víceletém rámci zajistí kohezní politiku minimálně na současné úrovni“.
„Politika soudržnosti je pro nás klíčová, protože pomáhá vyrovnávat regionální rozdíly. Většina států ji podporuje, ale bude potřeba najít rovnováhu mezi tradičními prioritami a novými výzvami,“ připustil ministr Dvořák.
Bojujeme o osud kohezní politiky, říká Pavel Branda z Výboru regionů
Posílit obranyschopnost EU, a to nejlépe hned
Hlavní „novou výzvou“ a tím nejpalčivějším problémem, kterému Evropská unie dnes čelí, je posílení evropské obrany a konkurenceschopnosti. Obojí by přitom mohla řešit právě i koheze, která dnes tvoří zhruba třetinu unijního rozpočtu.
„Obranný průmysl je de iure způsobilý pro financování například z Fondů soudržnosti, mezi financovanými projekty je ale zastoupen nedostatečně,“
připomněl ve své
zprávě o konkurenceschopnosti Evropské unie italský ekonom
Mario Draghi.
Jasnější obrysy financování obrany má přinést tzv. Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany, kterou v současné době připravuje Evropská komise. Její zveřejnění je plánováno na 19. března.
Ještě předtím má šéfka Evropské komise
Ursula von der Leyen na mimořádném summitu Evropské rady věnovaném bezpečnosti, který se uskuteční tento týden ve čtvrtek 6. března, lídrům představit obranný plán na vyzbrojení Evropy.
Právě i kohezní fondy by v tom měly podle serveru Politico, který má k dispozici dokument z pera členských zemí,
sehrát určitou roli.
Kromě toho chce von der Leyen upravit unijní fiskální pravidla, aby jednotlivé členské země mohly navýšit vlastní výdaje na obranu, aniž by narážely na limity evropských pravidel pro zadlužení.
Dvořák po únorovém jednání ministrů pro web Echo24 uvedl, že právě varianta vyšších příspěvků z národních kas se členům EU zamlouvá. „Požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení.“
Taková možnost má podporu i z Česka, jak vyplývá z vyjádření premiéra
Petra Fialy (ODS): „Musíme na evropské úrovni rychle přijmout nová fiskální pravidla, která nám umožní realizovat investice do obrany a bezpečnosti.“
Ve hře jsou ale i další varianty. „Kromě přímých příspěvků členských států se (
na únorovém jednání Rady) řešilo i zapojení Evropské investiční banky nebo speciální obranný fond. Česká republika podporuje hledání efektivního způsobu financování, ale zároveň chceme, aby byl v souladu s národními přístupy a doplňoval spolupráci s NATO,“ uvedl na dotaz redakce Euractiv.cz Dvořák.
Mluví se také o využití zbývajících prostředků ve výši asi 93 miliard eur v obálce Next Generation EU. Tuto možnost zmiňovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a hovořil o ní i český premiér.
„Nevyužitých 93 miliard eur z takzvaného fondu obnovy by Evropská unie měla využít na posílení naší obranyschopnosti, na podporu společných nákupů pro naše armády nebo na podporu posílení kritické infrastruktury,“ napsal Fiala na síti X.
Jaké má představy o rozpočtu Česko?
Česká pozice k víceletému finančnímu rámci jako takovému by se pak podle informací redakce měla zformovat během následujících týdnů. Klíčovým momentem v úvodu jednání o dlouhodobém rozpočtu má být řádný březnový summit Evropské rady, který je plánovaný na 20. a 21. března. Ten by se měl věnovat tzv. vlastním zdrojům rozpočtu. Právě ty jsou jednou z variant, jak unijní rozpočet „přifouknout“. Protože více zdrojů do rozpočtu rovná se více peněz v něm.
Z diplomatických zdrojů zní, že se začíná formovat skupina vlivných států, která podporuje právě cestu nových vlastních zdrojů. Pro bohatší státy je totiž tato varianta výhodnější. Pokud by se měl rozpočet navýšit z příspěvků členských zemí založených na HND, bylo by to pro ně „dražší“.
Z čeho konkrétně brát ale zůstává dlouhodobě otázkou, vlastní zdroje řeší Unie už roky. Naposledy lídři EU slíbili, že se v této otázce posunou loni na podzim v
budapešťském memorandu. Jak i asertivně podotkla Komise ve zmíněné cestovní mapě pro rozpočet, ona „své závazky splnila“, když v roce 2021 předložila balíček k novým zdrojům, a vyzvala členské státy, aby „urychleně obnovily práci na otázce nových vlastních zdrojů“.
Nových zdrojů navrhla Evropská komise hned několik – výnosy z
emisních povolenek,
uhlíkového cla a
globální korporátní daně. Podle informací redakce je adeptem, který má potenciál získat širší podporu členských zemí, zdanění korporací.
Jak pro redakci uvedl Dvořák, i vlastní zdroje byly předmětem debat na únorovém jednání Rady. Podle Česka by měly být takové zdroje „jednoduché a spravedlivé“.
Jak zaplatit společnou unijní půjčku? Europoslanci tlačí na členské země, aby schválily nové zdroje
Unii čekají složitá vyjednávání
Předpokládá se, že nadcházející jednání o financování obrany a podobě celého víceletého rozpočtu nebudou komplikovaná jen kvůli složitosti otázek, které se s novým rozpočtem pojí, ale také kvůli současným postojům Maďarska a Slovenska v Evropské unii.
Komise v únorovém dokumentu totiž zdůrazňuje, že nový rozpočet by měl být svázán s dodržováním principů právního státu, a to možná ještě silněji, než je tomu dnes. „Dodržování zásad právního státu nelze považovat za samozřejmost a mělo by zůstat podmínkou pro čerpání finančních prostředků EU. Příští víceletý finanční rámec by měl v tomto ohledu obsahovat silné záruky,“ zdůrazňuje Komise.
„Přestože se obecný režim podmíněnosti vztahuje na veškeré financování EU, stále existuje prostor k posílení vazby mezi doporučeními uvedenými ve zprávě o právním státu a finanční podporou z rozpočtu EU, včetně zemí v procesu rozšíření,“ dodává unijní exekutiva.
Lze očekávat, že právě Maďarsko, které je kvůli podkopávání právního státu popotahováno a o peníze už na základě režimu podmíněnosti jednou přišlo, se proti tomu postaví. Podobný postoj není vyloučený ani u Slovenska, kde rovněž dochází ke zhoršování stavu vlády práva a stopka evropských peněz už zemi také hrozila.
Maďarsko a Slovensko v sedmadvacítce vyčnívají co do (ne)ochoty podporovat Ukrajinu, a není proto vyloučeno, že se v jednáních budou stavět proti finanční podpoře agresí zasažené zemi a některým variantám posilování evropské obrany. Právní stát by se v tomto případě mohl stát maďarskou a slovenskou pákou ve vyjednávání. Jejich vyjednávací, nebo chcete-li slovy některých diplomatů vyděračský, potenciál je nemalý.
Cílová vyjednávací rovinka se ale nachází nejdřív v roce 2026. A právě v tomto roce se budou konat v Maďarsku parlamentní volby. Není tedy jasné, kdo bude v závěrečných fázích vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu v této zemi u moci.
Zablokujeme summit EU, hrozí Fico a Orbán
