Evropská unie zatím nemá jasno v tom, kdo by ji měl zastupovat při případných jednáních o ukončení války na Ukrajině. Andrej Babiš podporuje Friedricha Merze, Vladimir Putin navrhl Gerharda Schrödera.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem není v ničím zájmu. Dnes to prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas v reakci na zprávy o nových ozbrojených střetech mezi USA a islámskou republikou.
Evropa se ocitla pod tlakem, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro mírová jednání o Ukrajině. Zatím se ale neshodla, kdo by jím mohl být.
Ve čtvrtek 12. února čeká lídry EU mimořádný summit na belgickém zámku. Věc k řešení? Evropská konkurenceschpnost. Jak na tom po prvotních snahách EU o její posílení je? A co má summit přinést? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Digitální sítě – těžko si na ně sáhnete, jsou ale klíčové nejen pro vaši komunikaci a pohyb v digitálním světě, ale i pro evropskou konkurenceschopnost. Evropa musí překonat existující bariéry a zajistit lepší propojenost. Jaká očekávání jsou od nové regulace?
Evropská komise připravuje zásadní krok k prohloubení jednotného trhu, vytvoření tzv. Unie úspor a investic. Cílem je lépe propojit finanční trhy členských zemí a nasměrovat úspory obyvatel do produktivnějších investic napříč Evropou.
Evropská komise připravuje tzv. 28. režim, nový právní rámec, který má firmám umožnit podnikat napříč Unií podle jednotných pravidel místo odlišných národních úprav. Cílem je prohloubit dnes roztříštěný vnitřní trh.
Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI).
Evropa začíná plnit část podmínek pro rychlejší rozvoj umělé inteligence, říká italský ekonom Mario Draghi. Zároveň ale apeluje na EU, aby některá sporná pravidla odložila. Kontinent by podle něj měl také víc využívat své konkurenční výhody – silného průmyslu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se postavila za obchodní dohodu mezi EU a USA, kterou vyjednala s Donaldem Trumpem. V komentáři pro španělský deník El Mundo ji označila za „promyšlený“ krok, který zabránil plnohodnotné obchodní válce.
V Česku se pomalu ale jistě formuje pozice k tomu, jak by měl vypadat nový víceletý finanční rámec EU. Zatímco navýšení rozpočtu skrze vyšší příspěvky členských států nejsou pro tuzemsko červenou linií, společný dluh ano. Až na jednu výjimku.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Deset prezidentů a premiérů členských států EU, včetně Česka, vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby se zaměřila na podporu vysokorychlostního železničního propojení. Státníci rovněž zdůrazňují důležitost spolufinancování těchto projektů z Evropské unie.
Europoslanci dnes na plénu Evropského parlamentu schválili novou Evropskou komisi pod vedením Ursuly von der Leyen. Jednotliví komisaři v předchozích týdnech prošli grilováním ve výborech a od 1. prosince budou moci zasednout k práci. „Mandát to rozhodně není nijak velký. Ukazuje to, že Komise nemá velkou důvěru,“ myslí si europoslanec za ANO Jaroslav Bžoch.
Bez snížení byrokracie to nepůjde. Volá po tom byznys, europoslanci, EU to ale doporučili i odborníci jako Enrico Letta nebo Mario Draghi. Jak s evropskou byrokracií zatočit a jak to vidí byznys? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Alena Mastantuono.
Prezidenti a premiéři se v Budapešti dohodli na plánu, jak posílit evropskou konkurenceschopnost. Pro Komisi připravili řadu úkolů, některé z nich s šibeničním deadlinem.
Předsedkyně Evropské komise pověřila v březnu bývalého finského prezidenta vypracováním reportu o připravenosti EU na potencionální válku. Report již je na světě a doporučuje vytvoření společné unijní tajné služby. Česká vláda však označuje takový krok za nereálný.
Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel.
