Evropa začíná plnit část podmínek pro rychlejší rozvoj umělé inteligence, říká italský ekonom Mario Draghi. Zároveň ale apeluje na EU, aby některá sporná pravidla odložila. Kontinent by podle něj měl také víc využívat své konkurenční výhody – silného průmyslu.Není žádné tajemství, že pokud jde o rozvoj umělé inteligence (AI), Evropa za USA i Čínou jen „pomalu kulhá“. Přestože má úspěchy ve výzkumu, registraci patentů nebo etické regulaci, zaostává v soukromých investicích, vývoji velkých jazykových modelů a také v komercializaci, tedy v budování úspěšných a výdělečných AI firem.
Zatímco USA dominují díky masivnímu financování a inovacím, Čína vyniká objemem výzkumu a rychlým růstem (škálováním) technologií. EU je naopak známá především jako „regulátor“, což není tak atraktivní pro investory, může dál prohlubovat propasti a přinášet nová ekonomická i geopolitická rizika. EU pracuje na tom, aby se to nestalo – některé plány už běží, další se chystají.
„AI je často označována za ,transformační‘ technologii, podobně jako elektřina před 140 lety. Je však závislá na souhře nejméně čtyř dalších technologií: cloudů pro ukládání obrovského množství dat, superpočítačů pro zpracování těchto dat, kybernetické bezpečnosti pro ochranu citlivých sektorů, a také pokročilých sítí – 5G, optických kabelů a satelitů – pro přenos těchto dat,“
vyjmenoval Mario Draghi, když hodnotil plnění
plánu na posílení evropské konkurenceschopnosti, který pro EU před rokem připravil.
K tomu všemu se přidávají ještě zvýšené nároky na energetický systém. Jak italský ekonom upozornil, do roku 2030 naroste poptávka evropských datových center po elektrické energii o 70 %. Aby do budoucna nedocházelo k výpadkům, evropské sítě se na to musí připravit. Nároky se tedy zvyšují všude.
V některých oblastech se ale podle Draghiho Evropě začíná dařit. Pracuje se na vybudování nejméně pěti evropských AI gigatováren (jedna z nich
by mohla stát v Česku), kapacita datových center se má v následujících sedmi letech ztrojnásobit, a Unie také vyhlíží zásadní telekomunikační reformu do konce letošního roku.
Daří se také v tom, v jakém tempu unijní firmy adoptují pokročilé technologie včetně AI, v tomto ohledu se mohou poměřovat i s těmi americkými. Hned tady ale pozitiva končí – u malých a středních firem v EU je totiž využívání umělé inteligence stále velmi nízko, s touto technologií si rozumí jen 13 až 21 % z nich.
Jak je na tom konkrétně Česko? Ministerstvo průmyslu a obchodu
si nedávno pochvalovalo, že podíl českých firem využívajících AI se rychle zvyšuje (meziročně se téměř zdvojnásobil). Hlasy z průmyslu
naopak namítají, že tuzemské společnosti jsou stále příliš opatrné.
Draghi ve svém projevu zmínil ještě další nedostatky. Evropu podle něj brzdí například velmi přísná regulace osobních dat GDPR. „Trénování modelů umělé inteligence vyžaduje obrovské množství veřejných webových dat. Právní nejistota ohledně jejich použití však způsobuje nákladná zpoždění, která zpomalují jejich zavádění v Evropě,“ varoval ekonom.
Nejistotu podle něj přináší také samotný Akt o umělé inteligenci (AI Act), první komplexní regulace AI na světě, která v Unii začala platit loni v létě.
Apeloval konkrétně na to, aby EU „pozastavila“ implementaci druhé fáze aktu, která se dotýká využívání umělé inteligence ve vysoce rizikových sektorech, například v kritické infrastruktuře nebo ve zdravotnictví. Podle Draghiho (stejně jako průmyslu a některých států) totiž zatím není jasné, jestli by tato druhá fáze regulace nebrzdila inovace.
Umělou inteligenci v EU brzdí GDPR, roztříštěný trh i nedostatek datových center
AI v průmyslové praxi
Na jeden „úkol“ kladl Draghi obzvlášť velký důraz – vertikální integraci AI do průmyslu. Evropa má podle něj v tomto ohledu značnou výhodu, ovládá totiž více než polovinu světového trhu průmyslové automatizace. Na druhou stranu, pouze 10 % evropských průmyslových firem zabývajících se výrobou využívá AI.
„Průmysl a vlády musí spolupracovat, aby tento náskok proměnily ve vlastní evropská řešení. Klíčovým testem bude strategie Komise ,Apply AI‘ (,Aplikujte AI‘), která bude představena na podzim tohoto roku,“ prohlásil Mario Draghi.
Tuto strategii má eurokomisařka pro technologickou suverenitu
Henna Virkkunen zveřejnit už 7. října. Cílem dokumentu má být identifikace nejlepších případů využití AI v praxi a urychlení její adopce v odvětvích jako biotechnologie, robotika, doprava, energetika a obrana.
Na začátku léta spustila Evropská komise k této strategii
veřejnou konzultaci. Se svými nápady a návrhy přišla například
německá digitální asociace Bitkom. Ta by mimo jiné ocenila otevřený přístup do AI továren a gigatováren, a to hlavně pro malé a střední podniky, které by zde měly k dispozici výpočetní techniku, přístup do databází a talentované pracovníky. Když jde o talenty, asociace navrhuje také zjednodušení pravidel pro výměnu odborníků, třeba u víz nebo přeshraničního uznávání kvalifikací. Bitkom by se líbil také program Erasmus+ zaměřený přímo na AI.
Nejhlasitěji ale průmysl volá po zjednodušení pravidel tak, aby ve jménu bezpečnosti nebrzdily inovace.
Se stejným apelem přišla také celoevropská federace strojírenského a technologického průmyslu Orgalim. Ta volá například také po tom, aby členské státy EU urychleně vybudovaly tzv. AI sandboxy. To jsou kontrolovaná prostředí, kde mají firmy možnost otestovat systémy umělé inteligence v reálných podmínkách před jejich uvedením na trh. To by jim mělo pomoct v globální konkurenci.
Staré elektrárny v Evropě ožívají jako centra umělé inteligence
