Cílem Akčního plánu pro umělou inteligenci, který Evropská komise představila letos v dubnu, je udělat z Evropy lídra v této oblasti. Evropská AI si dobře vede ve výzkumu, ale její rozvoj brzdí přísná regulace. Firmám v EU chybí podmínky, které by jim umožnily vyrůst v technologické giganty konkurující těm americkým.
Evropská unie se loni stala prvním regionem na světě, který přijal komplexní regulaci AI – tzv. AI Act. Ten rozděluje systémy do
čtyř kategorií podle rizika – od zakázaných (např. sociální kredit) po systémy s nízkým dopadem.
Regulace samotná ale Evropě přední místo v globálním závodu o rozvoj umělé inteligence nezajistí. Podle
žebříčku Stanfordské univerzity Evropa v oblasti vývoje AI zaostává. V roce 2024 vzniklo ve Spojených státech 40 významných modelů umělé inteligence, v Číně 15 a v Evropě pouze tři. USA si navíc udržují náskok nejen v počtu, ale i kvalitě.
Evropští vědci vědí to stejné, co čínští
„Problém není v tom, že bychom tu neměli chytré lidi, ale v tom, že kromě vlastního základního výzkumu a nějakých menších aplikací není kde ten výzkum aplikovat,“ uvedl
Jan Hajič, profesor na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM na debatě „EU a umělá inteligence: Ujíždí Evropě vlak?“, kterou uspořádala v červenci Kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci se serverem Euractiv.cz.
S tím souhlasil i
Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence: „Navštěvuju konference všude po světě a ta témata jsou všude stejná. Není to o tom, že by tady pan profesor Hajič nevěděl něco, co neví čínský AI vědec. Jsme na tom stejně.“
Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty, na začátku debaty uvedla, že navzdory rozšířené představě netrpí evropská AI podfinancováním. Ve srovnání s Čínou investuje do rozvoje AI podobně.
Evropě nechybí know-how ani talenty. Co tedy brzdí rozvoj AI v EU?
Chybějící infrastruktura
Výzkum sám o sobě nestačí – umělá inteligence potřebuje i výpočetní sílu. Jan Hajič během debaty upozornil, že Evropa aktuálně nemá dostatečnou výpočetní kapacitu pro trénování AI modelů.
Evropská komise tento problém bere v potaz – součástí Akčního plánu pro umělou inteligenci je vybudovat potřebnou infrastrukturu. EU plánuje postavit pět tzv. gigatováren, tj. výpočetních center určených výlučně pro složité modely AI. Evropská komise publikovala výzvu k podání konkrétních návrhů a do
soutěže se zapojila i Česká republika.
O evropské AI gigafactory usiluje 76 firem. Komisi překvapil zájem, zapojily se i projekty z ČR
Brzda jménem GDPR
„Největší brzdou potenciálního vývoje AI v Evropě není AI Act, ale GDPR,“ uvedla na debatě Markéta Gregorová s odkazem na regulaci, jejímž úkolem je chránit osobní data Evropanů. Podle ní musí Evropa najít kompromis mezi ochranou dat a rozvojem AI. Zdůraznila, že podle jejího názoru se EU vydala „zlatou střední cestou“.
Podle Jana Hajiče nedopadají regulace na výzkum, ale především na byznys: „My můžeme ve výzkumu dělat, co chceme. Ale ve chvíli, kdy něco vyvineme, to nemůžeme předat průmyslu, protože ten už je vázaný těmi omezeními.“
Lukáš Benzl vidí problém především v nahromadění různých regulací. Na jednotlivé sektory, ve kterých je AI využívána (např. finančnictví nebo zdravotnictví), se vážou specifické regulace. Pro firmy je obtížné v takovém prostředí navigovat. České firmy proto nyní usilují o zjednodušení systému a umělou inteligenci chtějí zařadit i do tzv. omnibusu, tedy legislativního balíčku, který zjednodušuje evropskou legislativu. Omnibusů vydala Komise v uplynulých měsících hned několik, přičemž v květnu do něj
navrhla zařadit i GDPR.
Implementace AI Actu se podle Lukáše Benzla nesmí uspěchat. Konkrétní podoba regulace se řídí tzv. kodexem (code of practice), přičemž Komise se snaží se stakeholdery zavedení pravidel do praxe konzultovat. Stále však kolem toho panuje řada nejasností. „Firmy jsou připraveny používat AI, ale ze strachu z toho, že můžou spadnout do toho vysoce rizikového systému, jsou často paralyzovány,“ upozornil Benzl.
Jan Hajič se postavil k otázce regulace AI skeptičtěji. Podle něj si Evropa nemůže dovolit být jediná, kdo vývoj AI reguluje: „Pokud bychom se dokázali dohodnout celosvětově na nějaké regulaci, pak já jsem pro. Ale pokud to nedokážeme, tak my sami sebe nemůžeme z toho závodu vyřadit.“
AI gigatovárna? Možná bude v Česku, stát mezi tím žádá Brusel o odklad aktu o umělé inteligenci
Nedostatečná harmonizace evropského trhu
Vedle samotné regulace je problémem i nedostatečná harmonizace napříč členskými státy. Například v případě GDPR Benzl poukazuje na to, že není implementováno všude stejně. Obává se, že kdyby podobná situace nastala i v případě AI Actu, mohlo by to dále zkomplikovat podnikání.
Benzl zároveň upozornil na komplikace při zaměstnávání odborníků ze zahraničí. Je podle něj třeba usnadnit pohyb lidského kapitálu v rámci EU.
Evropa se nyní snaží svůj rest napravit mimo jiné tím, že investuje do lokálních projektů. Příkladem je EuroOpenLLM, reakce na americký ChatGPT, jehož cílem je vytvořit tzv. suverénní evropské jazykové modely. „Dneska je prioritou mít otevřený model, kde celá tzv. pipeline – tj. celý proces vývoje od dat až po jeho provoz bude suverénní, tj. bude probíhat v Evropě, ta data budou k dispozici v Evropě,“ uvedl Jan Hajič, koordinátor projektu EuroOpenLLM.
Jak AI ovlivní trh práce?
Podle Jana Hajiče vytvoří rozvoj AI spoustu nových pracovních pozic podobně jako v minulosti průmyslová revoluce. Lidé se podle něj mohou na nástup AI připravit tím, že se naučí „učit se celý život“. Podle Lukáše Benzla by ve vzdělávání dospělých měly hrát hlavní roli firmy. „Každá firma by měla být svým způsobem vzdělávací institucí,“ řekl během diskuse.
Markéta Gregorová připomněla, že EU v oblasti zaměstnanosti nemá přímé pravomoci. Evropská unie by ovšem mohla kolektivně přemýšlet o alternativním ekonomickém modelu, např. o univerzálním nepodmíněném příjmu. Taková debata se ovšem podle ní na politické úrovni nevede.
Umělá inteligence pak kromě trhu práce může zasáhnout i životní prostředí, mimo jiné kvůli své energetické náročnosti. Řečníci se ale domnívají, že dopad může být z dlouhodobého hlediska pozitivní.
„Životní prostředí se dá vylepšit zase jenom dobrou technologií,“ prohlásil během diskuse Jan Hajič. Požadavky AI a byznysu jsou podle něj v souladu, a směřují k ekologičtější technologii. Zároveň ovšem dodal, že pokud EU nechce zaostat za zbytkem světa, nemůže čekat na efektivnější řešení a musí používat aktuální infrastrukturu, přestože je vysoce energeticky náročná.
Gregorová i Benzl s tímto pohledem souhlasili. Firmy podle nich tlačí vývojáře k tomu, aby vyvíjeli levnější, efektivnější – a tedy i ekologičtější – řešení.
