Dvě z nejsilnějších evropských zemí, Británie a Itálie, budou mít na podzim nové lídry, a mohou tak změnit svoji mezinárodněpolitickou trajektorii. Zásadní změny ale možná díky volbám nastanou i v dalších zemích starého kontinentu.
Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.
Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že Komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.
Evropská unie čelí výzvám, které vyžadují její strukturální změny. Především by měla odstranit princip jednomyslnosti při svém rozhodování. V projevu v Evropském parlamentu to dnes řekl italský premiér Mario Draghi.
Podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají zahraniční kupci plynu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Rubl by díky tomu mohl výrazně posílit.
Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.
Itálie žádá, aby migranty, které v moři zachránily lodě nevládních organizací, přijaly i další členské země Evropské unie. Italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová to uvedla v telefonátu s evropskou komisařkou pro vnitřní záležitosti Ylvou Johanssonovou.
ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.
Evropská centrální banka (ECB) reaguje na obavy, že nebude už dále schopná podpořit ekonomiku eurozóny, zasaženou problémy v souvislosti s šířením koronaviru. Banka uvedla, že je připravena svá opatření upravit či rozšířit.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která dnes přebírá vedení Evropské centrální banky.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
Francouzská ekonomka Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB) se dnes účastnila slyšení před Evropským parlamentem. Europoslancům sdělila, že hodlá ještě nějakou dobu pokračovat v prorůstových krocích.
Itálie možná nominuje nynějšího předsedu Evropské centrální banky na předsedu Evropské komise. Podle zahraničních médií by mohl prolomit současnou patovou situaci nad výběrem nástupce Junckera.
Po letní přestávce jsme na přelomu srpna a září zažili poměrně ostrý re-start v evropském integračním dění, aniž by se navíc o něj postarala dvě nyní nejvážnější unijní témata, která každý pozorovatel implicitně vnímá jako klíčové parametry všeho podstatného, co se v současné EU bude dít – tedy brexit a migrační krize.
