EU posílá do Budapešti delegaci, Magyar chce rychle odblokovat miliardy
Evropská komise vyšle tento pátek své úředníky do Budapešti, aby zahájili jednání s nastupujícím maďarským premiérem Péterem Magyarem.
Evropská komise vyšle tento pátek své úředníky do Budapešti, aby zahájili jednání s nastupujícím maďarským premiérem Péterem Magyarem.
Světová poptávka po čistých technologiích roste a Češi jsou v některých průmyslových segmentech špička, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Jan Indráček z Druhé ekonomické transformace. Národní plán obnovy podle něj pomohl vytvořit tlak na reformy, které Česko posunou.
Česko přijde téměř o 1,19 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO) na dlouhodobou péči o seniory a postižené. O krácení dotace rozhodla Evropská komise.
Evropská komise dnes schválila čtvrtou žádost Česka o platbu ve výši 1,83 miliardy eur (45 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala ve svém prohlášení.
Splácení jistiny a úroků z dluhů na financování unijního plánu na podporu oživení, tzv. NextGeneration EU (NGEU), si v novém unijním rozpočtu po roce 2027 vyžádá ročně 25 až 30 miliard eur, tedy až 750 miliard korun.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
Evropská komise Slovensku na začátku července předběžně schválila čtvrtou platbu z Národního plánu obnovy, a to navzdory tomu, že napříč unijními institucemi rostou obavy z podkopávání právního státu. Právě kvůli tomu země platbu zatím jistou nemá.
Polsko dostalo první velkou částku ve výši 6,3 miliardy eur (159,5 miliardy korun) z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covid-19. Dnes to podle agentury PAP oznámila ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńska-Nalencz.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Jak se v ČR daří využívat prostředky z NPO na financování výzkumu, vývoje a inovací? Podívejte se na rozhovor s Marianem Piechou z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Davidem Póčem z České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Polsko musí učinit vše pro odblokování peněz z fondů EU, jejichž vyplácení pozastavila kvůli sporům o právní stát Evropská komise. Před jednáním s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen to dnes v Bruselu řekl kandidát na polského premiéra Donald Tusk.
Evropská komise (EK) dnes schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečných 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformace průmyslu,
Vláda dnes schválila žádost o redukovanou půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Polsko čekají v říjnu parlamentní volby. Předvolební souboj si vyžádal další řízení s Evropskou komisí kvůli kontroverznímu zákonu namířenému dle kritiků proti opozici. Tzv. „Lex Tusk“ mobilizoval s vládou nespokojenou veřejnost a ve vládní straně – Právo a spravedlnost – roste nervozita.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.