Maďarská vláda po ujednání s Evropskou komisí pošle do parlamentu klíčový návrh zákona o soudní reformě ve snaze uvolnit z fondů Evropské unie zablokované miliardy eur, oznámila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Německé ministerstvo financí dnes důrazně odmítlo návrhy na nový společný dluh Evropské unie. Krok, který podporuje Francie, jihoevropské země či předseda Evropské rady Charles Michel, není podle Berlína potřebný a vyslal by trhům špatný signál.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Přidělenou částku z unijního pokrizového fondu obnovy – zhruba 180 miliard korun – by mělo Česko z 37 % investovat do ozelenění ekonomiky. Velkou součástí proměny je sektor dopravy. Do její modernizace hodlá tuzemsko investovat z fondu necelých 29 miliard.
Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
Polsko stále nemá k dispozici peníze z fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Maďarská vláda slíbila Evropské komisi, že do konce října pozmění několik zákonů, které unijní exekutiva kritizuje. Podle šéfa kanceláře maďarského premiéra Gergelyho Gulyáse to Budapešť udělá, pokud se podaří dosáhnout dohody o uvolnění prostředků z fondů Evropské unie.
Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Podle agentury Reuters to napsal v komentáři, který dnes publikoval německý server Welt.
Jaké priority má pro české předsednictví v Radě EU ministerstvo pro místní rozvoj? A co může Česku přinést fond obnovy, ať už v digitalizaci nebo v řešení dopadů ruské agrese na Ukrajině? Odpovídá ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Evropská komise dnes představila v pořadí třetí výroční zprávu o stavu právního státu ve všech zemích sedmadvacítky. Na jedné straně si členské země v lecčem polepšily, na straně druhé ale v Unii přetrvávají v oblasti vlády práva závažné problémy.
Polská cesta za miliardami z unijního pokrizového fondu obnovy ještě není u konce. Podmínky, které zemi Evropská komise vytyčila, totiž Polsko podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové zatím nenaplnilo.
České předsednictví by mohlo sehrát svou roli v energetické politice a vysvětlit ostatním státům pohled středovýchodní Evropy, říká v epizodě podcastu Evropa zblízka europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
