Neformální summit EU, který se koná příští týden na Kypru, se bude zabývat konfliktem na Blízkém východě a příštím víceletým rozpočtem EU od roku 2028.
Překvapilo nás, jak se české priority shodují s návrhem víceletého rozpočtu EU, který předložila Komise. Řada věcí nás ale nepotěšila a do vyjednávání jdeme s ambiciózním harmonogramem, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Klára Kracíková.
V Bruselu se přepisuje rozpočet, zjednodušují se pravidla společné zemědělské politiky, řeší se pesticidy i nové genomické techniky – a farmáři se zároveň chystají do ulic. Podrobnosti najdete v prosincovém Agri briefu.
Vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU pro období po roce 2028 běží na plné obrátky. Jak na nový návrh reaguje Česko a Polsko? Podle odborníků oba státy vítají zjednodušení struktury rozpočtu a jeho flexibilitu, obávají se však systému národních plánů.
Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého finančního rámce pro období 2028-2034. Jak návrh hodnotí představitelé české a polské státní správy? A co na něj říkají experti?
Plánovaný Fond konkurenceschopnosti, který navrhuje Evropská komise ve víceletém rozpočtu na období 2028 až 2034, je podle českého ministra průmyslu Lukáše Vlčka zatím jen velmi obecný a je potřeba, aby unijní exekutiva přicházela s konkrétními nástroji.
Zemědělské organizace sedmi zemí včetně České republiky vyzvaly Radu Evropské unie (EU), aby odmítla návrh příští evropské zemědělské politiky. Podle nich mimo jiné skokově zdraží produkci potravin.
Evropská komise v červenci představila návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. Jeho celková hodnota by měla činit dva biliony eur, což je rekordní částka. Zemědělci se ale v návrhu dočetli nepříjemné překvapení.
Kolik peněz chce dát Evropská komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2027? A jak to vypadá se zastropováním dotací? Dozvíte se v prvním vydání Agri briefu.
Kolik peněz chce Evropská komise věnovat ochraně klimatu po roce 2028? A jak se jí daří udržovat zelené vztahy s Čínou? Dozvíte se v srpnovém vydání Dekarbo briefu.
Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem třetího dílu minisérie byl Pavel Poc, bývalý europoslanec za tehdejší ČSSD (nyní SOCDEM).
Evropa rozhoduje o tom, kam potečou finanční prostředky během víceletého období po roce 2027. Přestože se rozhoduje o veřejných financích, důsledky jejichž distribuce dopadnou na evropské občany, tvorba rozpočtu není zdaleka tak demokratická, jak by podle oficiálních pravidel být měla.
Evropská komise má v plánu více zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Africké země musí zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští týden ve středu.
Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. V debatě s europoslanci ve Štrasburku to dnes uvedl komisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin.
V Česku se pomalu ale jistě formuje pozice k tomu, jak by měl vypadat nový víceletý finanční rámec EU. Zatímco navýšení rozpočtu skrze vyšší příspěvky členských států nejsou pro tuzemsko červenou linií, společný dluh ano. Až na jednu výjimku.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Polská vláda nominovala do Evropské komise zkušeného úředníka a diplomata Piotra Serafina. Dohlížet by měl na unijní rozpočet a veřejnou správu. Během slyšení v Evropském parlamentu se mu podařilo získat si podporu, europoslancům slíbil třeba omezování byrokracie a větší důraz na hlas regionů.
