Český průmysl vždycky uměl vyrábět složité technologie, a daří se mu i v těch „zelených“ – v elektroautech, vodních turbínách nebo 3D tiskárnách. Teď má velký potenciál toho využít i v exportu. Co je k tomu zapotřebí?
Svět se mění a komplikuje, obchodní vazby kolabují, české ekonomice se ale daří nadprůměrně dobře. HDP roste, domácnosti utrácejí, oživení se očekává také v průmyslu. Co přinese rok 2026 a jakou roli může sehrát nová vláda?
Za posledních 15 let stouply v České republice ceny bydlení o 147 %. Přesto jsou na tom některé země EU ještě hůře.
Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034. Má rekordní objem i zcela novou strukturu. Co návrh přináší a co to znamená pro Česko?
Země jako Itálie, Řecko nebo Polsko umí vedle dotací chytře využívat i moderní způsoby financování z EU, jako jsou tzv. finanční nástroje. Česko je v tomto ohledu pozadu a může na to do budoucna doplatit.
V Česku se pomalu ale jistě formuje pozice k tomu, jak by měl vypadat nový víceletý finanční rámec EU. Zatímco navýšení rozpočtu skrze vyšší příspěvky členských států nejsou pro tuzemsko červenou linií, společný dluh ano. Až na jednu výjimku.
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
Evropané neumí využít sílu peněz na svých účtech, v cestě mají byrokratické i mentální bariéry. Nakopnout evropskou ekonomiku má unie kapitálových trhů, která je teď o kousek blíž. Zpozornět by měly české firmy s ambicemi najít zahraniční investory.
Ekonom Mario Draghi tento týden představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Co zpráva přináší a jsou Draghiho doporučení vůbec politicky průchozí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Bohatství Čechů se za dobu 20 let v EU zvýšilo o více než 40 procent a to i navzdory horším výsledkům z posledních třech let. V přepočtu tak překonalo země jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Rychlost růstu ovšem není ve všech českých krajích stejná.
Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Evropský obranný průmysl zažívá renesanci. Banky, které mu začínají otevírat své truhly s penězi, ale musí zvažovat reputační rizika. Zbraně se totiž nemusí dostat jen do evropských skladů a k ukrajinským vojákům, ale i k těm ruským.
Češi příliš nedbají na zdravý životní styl, hodně kouří a pijí, navíc mají nadváhu. Právě prevence nemocí je ale jedním z klíčů k tomu, aby české zdravotnictví zůstalo finančně udržitelné.
V bytové nouzi je v Česku 150 tisíc lidí, ztráta obydlí hrozí dalším 1,3 milionu Čechů. Téměř čtvrtina domácností dává na bydlení více než 40 % svých měsíčních příjmů. Problémy má ale celá Evropa a cesta ven je v nedohlednu.
Více než 800 miliard eur. To je objem obálky s názvem NextGenerationEU, na kterou si Unie půjčuje na finančních trzích. Dluh má splatit do roku 2058. Pomoci mají nové zdroje rozpočtu, které dostaly ve čtvrtek 9. listopadu zelenou od europoslanců.
