Asie dominuje ve výrobě baterií do elektromobilů, dodávky surovin i výrobu článků ovládá hlavně Peking. Evropa zaspala, do konce dekády by však chtěla situaci napravit.
Evropa má v plánu transformovat energetiku, masivně digitalizovat, vyrovnat se se stárnutím populace a u toho všeho zůstat globálně konkurenceschopná. To se zdá jako nadlidský úkol, se kterým zvládne pomoct jen legendární „zachránce eura“.
Po několika krušných letech se zdá, že se český automobilový sektor pomalu vrací do původní formy. Celoevropský trh ale zřejmě čeká mnohabilionový propad a bude se muset hodně změnit, aby dokázal přežít.
Vláda v rámci konsolidace veřejných financí hodlá sáhnout na dotace. Nejenže se chystá seškrtat ty národní, ministerstvo financí plánuje „utáhnout opasek“ i v těch unijních. Návrh ministerstva, který snižuje spolufinancování dotačních projektů ze státní kasy, má po létě projednat vláda.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Europoslanci volají po tom, aby byla EU soběstačnější v produkci potravin a snížila svou závislost na dovozu. Data nicméně ukazují, že Evropa na tom není vůbec špatně a nebude ani do budoucna.
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
Evropská unie od počátku ruské agrese na Ukrajině, tedy od 24. února 2020, rozjela různé mechanismy pomoci nebo naopak sankcí. Jak konkrétně vypadá unijní finanční pomoc Ukrajině?
Evropská pravidla zatím nedokázala donutit extrémně zadlužené státy, aby se začaly chovat zodpovědně. Komise tak navrhuje nový, individuální přístup. V novém balíčku ale zároveň chybí návod, jak se od bezhlavého utrácení během krizí vrátit do rozumných mantinelů.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
Zavedení eura má stále větší podporu české veřejnosti, byznysu i vládních stran. Jak se znovu otevírá debata o vstupu do eurozóny? A komu se v poslaneckých kuloárech přezdívá „pan Euro“?
Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
Vysokoškolské vzdělávání v Česku na tom není v porovnání s jinými evropskými zeměmi právě nejlépe. Mezi důvody, proč mladí na vysokou nejdou, patří i nedostatek motivace a časová náročnost studia. V české nabídce totiž chybí praktičtěji zaměřené bakalářské obory.
Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.
Evropská unie kvůli pandemii dočasně zavřela oči před nadměrným utrácením svých členských zemí. V současné době se jedná o tom, jestli je má zase naplno otevřít, nebo jen pootevřít.
Evropská komise v polovině října vydala první zelený dluhopis v hodnotě 12 miliard eur. Finance mají pokrýt výdaje spojené s nástrojem Next Generation EU, tzv. fondem obnovy. Nabídky investorů i objem dluhopisu byly rekordní, což naznačuje budoucí trajektorii financování projektů.
Počet letů v rámci Evropy zůstává o desítky procent nižší než v „normálních dobách“, ČR patří k nejvíce zasaženým zemím. I letos ke smůle Prahy a dalších oblíbených lokalit platí, že turisté si pro dovolené vybírají spíše domácí destinace.
