Politika / Aktuálně v EU / Evropa chce lépe zvládat nápor turistů. Pomoci má nová strategie

Evropa chce lépe zvládat nápor turistů. Pomoci má nová strategie

Španělské Baleáry se potýkají s dopady overturismu. © Unsplash

Cestovní ruch je důležitou součástí evropské ekonomiky i identity. Nová strategie EU pro udržitelný turismus však naznačuje, že už nestačí pouhá propagace. Zásadní má být i aktivnější role v jeho řízení. Reaguje tak na současné výzvy ve formě přetíženosti některých destinací, změny klimatu, válek poblíž evropských hranic a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Dle dat Evropské komise se turismus za rok 2025 přímo podílel na 4,1 % hrubé přidané hodnoty EU. Se započítáním dopadů na další sektory, se kterými se cestovní ruch přirozeně protíná, mělo jít až o 10,1 %. Komise zdůrazňuje i jeho diplomatický význam – přispívá k celosvětovému obrazu EU.

Podle unijní exekutivy evropský turistický sektor zůstává odolným. Poukazuje přitom na cestovatelský apetit samotných Evropanů, ale i přicházejících cizinců. Připomíná, že 40 % všech mezinárodních turistů přichází právě do Evropy, kontinent je tak celosvětovým lídrem.

Cestovní ruch však v posledních letech čelí několika výzvám. Jde především o dopady klimatické změny, důsledky geopolitického napětí, ale i nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo přehlcení některých lokalit.

Evropská komise proto představila svoji vizi, jak se zasadit o jeho udržitelnější rozvoj. Oblast turismu sice spadá do kompetence členských států, Evropská unie však jejich činnost může koordinovat a přispívat iniciativami tam, kam její vlastní pravomoci sahají. Typicky jde o politiku jednotného trhu, v kontextu udržitelnosti také například o klimatickou politiku.

Zástupci oblasti cestovního ruchu strategii vítají. Podle České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) jsou plány Komise potvrzením toho, že agentura a její regionální partneři v turistickém managementu kráčí správným směrem.

Strategii ocenily i zástupci Evropského výboru regionů. „Nová Evropská strategie pro udržitelný turismus ukazuje, že hlas ostrovních a turistických regionů byl v Bruselu vyslyšen,“ uvedla jeho zpravodajka výboru pro udržitelný turismus Marga Prohens ve příspěvku na síti X. Dodává, že jde o posun k modelu, který nabízí větší hodnotu, vyváženost a prospěje obyvatelům turistických oblastí.

Efektivnější řízení turismu

Komise chce novou strategií podpořit především národní a regionální orgány a organizace destinačního managementu, které mají v řízení turismu hlavní roli. Stejně tak stojí v první linii v boji s problémy, se kterými se sektor nyní potýká.

Důležitým prvkem má být lepší rozložení turistů v čase a prostoru. Evropská komise totiž poukazuje, že 42 % přenocování v EU připadá na tři nejvytíženější měsíce roku. Některá místa přitom trpí nadměrným náporem turistů, zatímco jiné destinace mají téměř prázdno.

Na druhou polovinu roku 2027 proto plánuje předložit návrh jednotného modelu EU pro turistický management a návrh doporučení Rady pro vyvážený turistický management. Destinacím má poskytnout také soubor nástrojů s praktickými doporučeními, jak turistické toky lépe řídit.

Lokální aktéři však potřebují kvalitní data k tomu, aby řízení vykonávali efektivně. Komise proto připomíná, že je důležité naplno implementovat Evropský turistický datový prostor, společnou digitální platformu, která umožňuje sdílet data o cestovním ruchu napříč členskými státy, například o návštěvnosti, ubytování či turistických trendech. Členské státy by přitom podnikům a destinacím měly vysvětlovat, jaké benefity ze sdílení dat plynou.

Ředitelka CzechTourism Tereza Hofmanová uvedla, že problémy s vyvážeností jsou právě důsledkem toho, jak destinace turismus řídí. „Cestovní ruch je třeba plánovat tak, aby se návštěvníci rozložili do více míst i ročních období. Data zároveň ukazují, že turisté stále častěji míří také do regionů. Praha přitom dál zůstává důležitou vstupní branou do Česka,“ řekla.

Udržitelná doprava a ochrana klimatu

Komise chce podniky a destinace nadále vést k tomu, aby snižovaly svoji klimatickou stopu. Pomoci má větší podpora inovací v oblasti cirkularity, důraz na menší plýtvání jídlem, vodou a energiemi a implementace byznysových modelů založených na principu ESG (Environment, Social and Governance). Odlehčení mají přinést především ostrovním regionům, které v době špiček pociťují problémy s nákladním s odpady a vodou.

Unijní exekutiva také poukazuje, že udržitelnost a turismus se mohou vzájemně doplňovat. Ilustruje to například na Evropské síti horských stezek a chat. Podle ní úspěšně kombinuje faktory, jakými jsou například kulturní dědictví, veřejné zdraví, ochrana přírody, dobrovolnictví a rozvoj venkova.

Vliv na udržitelnost cestování má i doprava. Její klimaticky šetrnější formy Komise podpořila například návrhem tzv. balíčku pro pasažéry, který má usnadnit cestování vlakem s přestupy mezi vlaky různých dopravců. Ten se však setkal s kritikou ze strany dopravců, ale také například českého Senátu. Podle nich na poskytovatele vlakové dopravy klade nereálné požadavky.

Komise zároveň plánuje do roku 2028 předložit návrh revize práv cestujících tak, aby zlepšila přístupnost cestování hromadnou dopravou pro hendikepované osoby. Těm má lepší práva zajistit Evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který je momentálně ve fázi implementace ve členských státech.

Státy mají využívat evropské finance

Evropská komise členské státy vyzývá, aby k rozvoji cestovního ruchu využívaly možnosti, které jim přináší končící víceletý finanční rámec (MFF) 2021-2027, ale i příležitosti očekávané v rámci nového finančního rámce 2028-2034. V něm bude na podporu turismu možné čerpat z různých kapitol. Komise přitom klade důraz především na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků (SMEs), které tvoří 99 % sektoru, rozvoj infrastruktury, digitalizaci, inovace a dovednosti.

SMEs má podpořit i plánovaná iniciativa, která má destinacím odlehčit administrativní povinnosti. Komise chce také modernizovat pravidla pro DPH v oblasti turismu a podniky podporovat v jejich digitální a čisté tranzici.

Východní členské státy EU také dříve podle Euronews požadovaly, aby v příštím MFF byly zohledněny potřeby států, jejichž návštěvnost negativně ovlivnila válka na Ukrajině.

Lepší připravenost na krize

Cesty do východních regionů EU mohou ovlivňovat například dronové incidenty, které přiživují strach z války. Na evropský turismus dopadá i válka v Íránu, která narušuje fungování leteckého prostoru nad zeměmi Perského zálivu a může tak přinášet kompikace cestovatelům z Asie. Ovlivňuje také silniční dopravu, protože vyvolává tlak na světový trh s ropu a přispívá tak ke zdražování pohonných hmot.

Na cestovní ruch mohou dopadat také důsledky klimatické změny, což bylo možné sledovat například v kontextu letošních lesních požárů ve Španělsku. Ty sice tamnímu turistickému sektoru v celostátním měříku výrazně neuškodily, na regionální úrovni ale omezení vyvolaly, uvádí European Travel Commission.

Posílení odolnosti turistického sektoru vůči krizím má zajistit zavedení Evropské sítě pro krizovou koordinaci v oblasti cestovního ruchu. Má spojit zástupce Komise, členských států, regionů a zajistit tak lepší výměnu informací v případě krizových událostí. Přispět může i soukromý sektor například tím, že své podniky zapojí do sítě bezpečných útočišť, kde turisté budou moci pobýt v případě mimořádné události během jejich cesty.

Více dovedností i lepší pracovní podmínky

Komise také uvádí, že pro konkurenceschopnost cestovního ruchu je třeba i dostatek pracovní síly s potřebnými dovednostmi. Pomoci má plánovaná Evropská akademie cestovního ruchu, kterou chce Komise spustit do roku 2027. Zájemci v ní mají získávat potřebné vzdělání a výcviky ve formě kurzů s mikrocertifikáty.

Kompetentní pracovní sílu chce přilákat i větším důrazem na lepší pracovní podmínky, kterými se bude zabývat ve studii, jejíž zveřejnění je plánované na druhou polovinu roku 2028. V širším kontextu chce pracovní podmínky zlepšovat dalšími iniciativami. Nejdůležitější z nich by měl být akt o kvalitních pracovních místech, který plánuje předložit do konce letošního roku.

Unijní exekutiva zároveň členské státy vyzývá k tomu, aby v maximální možné míře využila již existující nástroje – například možnosti, které jim nabízí směrnice o sezónních pracovnících. Připomíná také vznikající platformu Rezervoár talentů EU, která má do Unie přilákat kvalifikovanou pracovní sílu ze třetích zemí.