Mechanismus civilní ochrany, díky kterému si státy EU pomáhají při požárech nebo povodních, funguje už čtvrt století. Teď má dostat více peněz a fungovat třeba i při zdravotních krizích. Ozývají se však hlasy, které varují před přesunem dalších pravomocí do Bruselu.
Letos v létě jihozápadní Francii velmi potrápily rozsáhlé požáry, evakuovat se musely tisíce místních i turistů. Zasahovaly stovky hasičů, a to včetně těch českých. Do departementu Gironde u Bordeaux přiletěl pomáhat konkrétně český hasičský vrtulník.
„Modul leteckého hašení je součástí evropského systému civilní ochrany a opakovaně pomáhá při mimořádných událostech v zahraničí,“ připomíná web hasici.cz.
Cílem tzv. Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) je propojit státy tak, aby si mohly v případě mimořádné události mezi sebou rychle poslat materiální nebo odbornou pomoc. Kromě 27 členských států EU své zdroje sdílí také další desítka neunijních zemí, například Island, Srbsko nebo Ukrajina. Příjemcem pomoci se ale může stát v podstatě jakákoliv světová země. Všechno koordinuje speciální středisko ERCC (Emergency Response Coordination Centre), které sídlí v Bruselu.
„Od svého vzniku byl UCPM aktivován ve více než 900 případech, které se dotýkaly asi 160 zemí. Šlo o požáry, povodně, zemětřesení, vysídlení obyvatelstva, repatriace, zdravotní evakuace a mnoho dalších operací,“ vyjmenovala ve středu na plénu Evropského parlamentu belgická komisařka Hadja Lahbib. Ta má na starosti právě agendu humanitární pomoci a řešení krizí.
Příprava na všechny možné hrozby
Mechanismus teď čeká reforma. Poslanci Evropského parlamentu apelují například na to, aby se vytvořila speciální letecká flotila pro hašení lesních požárů. Ocenili by také to, kdyby vznikl právní status pro dobrovolníky, aby neměli problémy s pojištěním nebo uznáním kvalifikací.
Nejde ale jen o požáry nebo povodně. Čím dál častější dopady změny klimatu, zdravotní krize jako pandemie COVID-19 nebo nová bezpečností rizika Unii utvrdily v tom, že potřebuje umět lépe předvídat a efektivně reagovat na všechny možné budoucí hrozby.
„Pro řešení složitých a dlouhodobých krizí, které mají dopad na několik odvětví současně, je nezbytné komplexnější a integrovanější krizové řízení, které vyžaduje úzkou a efektivní spolupráci mezi EU a členskými státy,“ shrnuje plán Evropský parlament.
Co se má konkrétně změnit? Zlepšit se má monitoring a prevence, například prostřednictvím mapování různých zranitelností a předpovědí vývoje klimatu do budoucna. To v praxi znamená mimo jiné posílení střediska ERCC při Evropské komisi.
Zdraví a obrana
Největší novinkou má být propojení se zdravotní oblastí, kterou zatím pokrýval program EU4Health, vytvořený za covidu. Kromě společných zásob ochranných pomůcek nebo léků by mohlo jít také vývoj systému včasného varování, který by upozorňoval třeba na rizika přeshraničního šíření nemocí.
„Europoslanci chtějí rozšířit rozsah podpory EU na přeshraniční spolupráci mezi specializovanými zdravotnickými zařízeními, přeshraničními lékařskými týmy, kapacitou pro zvládání náhlého nárůstu poptávky po zdravotní péči (například analýzu aktuální kapacity jednotek intenzivní péče) a převoz pacientů mezi členskými státy v situacích přetížení,“ píše web europarlamentu.
Ani u klimatických krizí a pandemií to ale nekončí. „Vojenské agrese, hybridní útoky, kybernetické hrozby, narušení kritické infrastruktury. Naše strategie navrhuje celospolečenský přístup zahrnující všechny vládní sektory. Nemůžeme se omezovat pouze na to, že na katastrofy zareagujeme až poté, co se stanou. Musíme investovat do přípravy našich institucí, profesionálů a společností ještě předtím, než se krize stanou,“ řekl k tomu zpravodaj návrhu Aurelijus Veryga (ECR) z Litvy.
Europoslanci navrhují například to, aby se vytvořila speciální pravidla pro koordinaci civilně-vojenské spolupráce při řešení krizí. V tomto kontextu prosazují posílení role místních a regionálních samospráv.
Na to všechno bude samozřejmě potřeba dostatek peněz. Komise zatím na příští sedmileté období počínající rokem 2028 počítá na UCPM s 10,68 miliardami eur. Europoslanci by si představovali vyšší částku, a to 12,42 miliard eur.
Posílení Bruselu?
Ne všem se ale zamlouvá směr, kterým se EU v této oblasti vydává.
„Když kdekoliv v Evropské unii udeří povodně či jakákoliv jiná přírodní katastrofa, evropská pomoc má být rychlá a účinná. Ale například o nasazení českých hasičů, o našich nemocnicích a krizových plánech se musí rozhodovat v České republice, a ne v Bruselu,“ prohlásila na plénu česká europoslankyně Kateřina Konečná, která nedávno rozšířila řady Patriotů pro Evropu.
Zmínila, že francouzský Senát nedávno zpochybnil, jestli návrh dostatečně respektuje pravomoci členských států. Ve svém stanovisku upozorňuje, že mechanismus v nové podobě by překročil podpůrnou kompetenci EU v oblasti civilní ochrany a dal Komisi příliš silné operační pravomoci.
„To už tady začíná být taková klasika. Vždy, když se něco reformuje, tak se zavádí větší centralizace a Brusel si uzurpuje více pravomocí. Kde tedy končí pomoc a začíná zasahování do rozhodování členských států?“ ptala se rétoricky Konečná.
Podle svých slov podporuje sdílení techniky, zásob, informací i navýšení prostředků. „Nepodpořím však návrh, který nedává dostatečně jasné záruky, že poslední slovo při řešení krizí v daném členském státě bude mít ten daný členský stát,“ uzavřela.
Návrh nakonec prošel 424 hlasy, 105 poslanců bylo proti, 83 se zdrželo. Jedná se ale teprve o pozici Evropského parlamentu, který se ještě musí dohodnout s Radou a Evropskou komisí. Téma navíc zapadá do širší debaty o novém víceletém rozpočtu, kde je EU od kompromisu ještě daleko. Mechanismus civilní ochrany v novém hávu začne fungovat nejdřív v roce 2028.