Vedení Evropského parlamentu se údajně nelíbilo, že k europoslancům příští rok doputuje daleko méně nové legislativy, a k „rozebrání“ tak toho nebude tolik jako dříve. Čeští europoslanci to naopak většinou vítají.
Evropská komise minulý týden zveřejnila svůj pracovní program na rok 2027 (do detailu rozebíráme zde). Zaujme mimo jiné tím, že je výrazně „štíhlejší“ než v uplynulých letech. Obsahuje poměrně málo nových legislativ, místo toho se Komise zaměří na dotahování rozpracovaných úkolů. Ruku v ruce s tím jde zjednodušování všech možných pravidel.
Jak vysvětluje web Rapporteur, evropská exekutiva se tak snaží jít naproti kritikům, kteří v náročných časech volají po „pauze“ od nové legislativy. A nejde už jen o krajní pravici, tento apel zní například také z Německa nebo od lidovců, nejsilnější skupiny uvnitř europarlamentu.
Odpor uvnitř institucí?
Jak naznačují informace ze zákulisí, ne všichni uvnitř unijních institucí mají pro tento krok pochopení. Podle webu Rapporteur se některým šéfům generálních ředitelství Evropské komise nelíbilo, že by v rámci jejich agendy neměly vznikat nové návrhy a narušila se tak „setrvačnost“.
Podobná kritika údajně zazněla také v Evropském parlamentu. „Podle třetího zdroje se Von der Leyen (předsedkyně Komise) setkala s odporem, když minulý měsíc poprvé předložila svůj návrh vedoucím představitelům Evropského parlamentu. Poslanci si stěžovali, že návrh je příliš ,prázdný‘ a nevytvoří dostatek pozic zpravodajů. Vyzvali ji, aby ho přepracovala,“ píše Rapporteur.
Pozice zpravodajů europoslancům přináší vliv a prestiž, často je o ně mezi frakcemi boj. Méně nových návrhů tak znamená, že bude zároveň „méně vlivné práce k rozebrání“.
Háček je v tom, že veřejně to europoslanci většinou nepřiznají a nemluví o tom. Ve středeční debatě na plénu se věnovali hlavně konkrétnímu obsahu programu Komise. Výjimkou byl třeba nizozemský zástupce lidovců Jeroen Lenaers.
„Dobrá evropská politika nespočívá pouze v přijímání dalších právních předpisů. Jde také o to, abychom uplatňovali pravidla, která již máme, v případě potřeby je zjednodušovali nebo rušili a zajistili, aby v praxi skutečně fungovala. Lidé se nezajímají o to, kolik směrnic nebo nařízení přijímáme,“ prohlásil.
Co si myslí Češi?
Redakce Update EU se proto na téma zeptala českých europoslanců. Měla by toho EU ve jménu efektivity řešit co nejméně, i když to může znamenat „méně práce“ pro ně samotné?
Podle předsedkyně zemědělského výboru Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) není menší množství nových legislativních návrhů vůbec na škodu.
„Je důležité, aby měli občané i firmy jistotu a stabilitu a nemuseli se neustále přizpůsobovat novým pravidlům. Evropská unie by se proto měla více soustředit na dotahování již rozpracovaných věcí a na kvalitu legislativy než na neustálé předkládání nových návrhů. To, že nebude chrlit další a další legislativu, považuji za krok správným směrem,“ napsala na dotaz Update EU.
Velmi podobný pohled má Klára Dostálová (ANO, Patrioti). Dle jejích slov není nic neznámého, že je Evropa přeregulovaná a doplácí na to nejen průmysl, ale i občané.
„Já jsem přesvědčena, že občané i podnikatelé by nás europoslance jak se říká ,platili zlatem‘, kdybychom radši nedělali nic, než aby Evropský parlament chrlil další zbytečné regulatorní zátěže, jen aby měl co vykázat. Vzpomeňme si, kolik bylo přijato nepovedených nařízení a směrnic v rámci ideologického a zeleného aktivismu současné Evropské komise, a nyní to vše musíme upravovat a zjednodušovat tzv. omnibusy,“ řekla.
Dostálová připomněla, že 13 členských zemí, včetně České republiky, v tomto duchu nedávno vyzvalo k ročním legislativním prázdninám. „Byl by čas na úklid a dalo by to zemím a firmám prostor nadechnout se. Myslím si, že více než na tvorbě nové legislativy bychom měli pracovat na jejím odstraňování. A to by bylo práce pro všechny dost,“ dodala europoslankyně.
Dostál: Europarlament nemá řešit extrémní detaily
Snížení počtu nových legislativních návrhů uvítal také Ondřej Dostál (zvolený za Stačilo!, nezařazený).
„Evropská unie produkuje příliš mnoho regulací, které v naprosté většině případů jen snižují konkurenceschopnost našich podniků a komplikují život lidí. Jediné nové návrhy, které vítám, jsou ty, které zrušují existující regulace, případně je zjednodušují,“ uvedl.
Zkritizoval, že se Evropský parlament věnuje extrémně konkrétním detailům, které by se správně na úrovni legislativy vůbec neměly řešit. Na národní úrovni jsou podle něj obsahem vládních vyhlášek, správně-právních opatření či „pouhých“ technických norem.
Námitky z vedení EP, že potřebují více legislativních návrhů, aby europoslanci “měli co zpravodajovat”, považuje za absurdní.
„Jediné, k čemu je to dobré, je, že více ,druholigových‘ poslanců, zejména z vládních frakcí, bude mít co dělat, bude uspokojeno jejich ego, a také získají na důležitosti vůči lobbyistům a zájmovým skupinám z oblasti, kterou zpravodajují. Nemyslím si však, že by toto bylo ve prospěch občana a daňového poplatníka,“ doplnil Dostál.
Niedermayer: Zásadní je kvalita, ne množství
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) považuje za nesmyslné, aby europoslanci diktovali počet legislativních návrhů podle toho, kolik práce chtějí mít.
„Evropská legislativa musí vycházet ze skutečných potřeb občanů a firem, nikoli z toho, kolik zpravodajských pozic je potřeba rozdělit mezi jednotlivé politické skupiny,“ napsal redakci Update EU.
Obecně je prý přesvědčený, že v oblasti evropské legislativy někdy platí, že méně je více.
„To ovšem neznamená, že Evropská unie žádné nové legislativní návrhy nepotřebuje. Například další rozvoj a prohloubení jednotného evropského trhu si nové legislativní kroky nepochybně vyžádá. Rozhodující ale musí být potřebnost a kvalita přijímaných pravidel, nikoli jejich množství,“ je přesvědčený Niedermayer.
Snaha zjednodušit pravidla a omezit zejména přeshraniční překážky podnikání se podle něj zároveň neobejde bez zjednodušení pravidel na úrovni členských zemí. „A nejsem si jist, zda je tam úsilí srovnatelné s tím na úrovni EU,“ uzavřel.