Aby Evropská unie předešla dalšímu „Orbánovi“ třeba v Černé Hoře, měla by zavést možnost dočasně omezit hlasovací práva budoucích členských států, pokud by nedodržovaly unijní pravidla. S tímto návrhem přišla pětice západoevropských zemí v dopise adresovaném ostatním členským státům. Redakce Update EU ale zjistila, že Česko se k této iniciativě staví odmítavě. Podle české vlády nejde o vhodné řešení.
„EU by měla vést diskusi o možnosti dočasného, přechodného omezení hlasovacích práv nových členských států, zejména v těch oblastech, kde je požadována jednomyslnost,“ napsalo pět členských zemí na začátku června v dopisu Evropské komisi.
Za iniciativou stojí Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko. Diskutovat chtějí nejen o omezení hlasovacích práv, ale i dalších pojistkách na ochranu principů právního státu. Informovala o tom v první polovině června agentura Reuters.
Původcem myšlenky byla dlouhodobá nespokojenost členských států s úpadkem demokracie a přístupu k lidským právům například v Maďarsku, nebo za éry Jarosława Kaczinského v Polsku.
Pokud by se návrh proměnil v realitu, znamenalo by to, že budoucí členské státy, jako jsou Černá Hora nebo Albánie, by mohly v případě porušování vybraných pravidel dočasně přijít o hlasovací práva. Nový mechanismus by tak zasahoval přímo do rozhodování v institucích.
Česko je zásadně proti
Návrh, o kterém se zatím na unijní úrovni dále nejednalo, se ale s velkým pochopením nesetkává. Redakce Update EU proto zjišťovala, jaký postoj by Česko zaujalo, pokud by se o něm začalo jednat. Poradkyně předsedy vlády pro záležitosti Evropské unie Milena Hrdinková v odpovědi pro redakci uvedla, že česká vláda s takovým řešením nesouhlasí.
„Dialog a preventivní nástroje by obecně měly být preferovány před jinými nástroji. Teprve pokud tyto nástroje selžou, EU má k dispozici ‚tvrdší‘ mechanismy k tomu, jak zjednat nápravu (např. nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie umožňující zmrazení finančních prostředků z fondů EU),“ píše Hrdinková v odpovědi.
„Zavádění nových omezení hlasovacích práv jako systémového nástroje nepovažujeme za vhodné řešení, neboť by mohlo narušit rovnováhu práv a povinností mezi členskými státy, ohrozit jednotu v rámci EU a oslabit důvěru v proces rozšíření i fungování Unie jako takové.“
Podle ní je současné nastavení pravidel dostatečné, a to už od začátku přístupových jednání budoucí členské země EU.
„Pravidla by měla být co nejvíce předvídatelná a nevytvářet časově neomezené několika úrovňové členství. Již samotný proces rozšíření by měl zaručit, že nové členské státy jsou schopné dostát standardům a pravidlům, která jsou pro nás všechny společná – k čemuž slouží jednotlivé vyjednávací kapitoly v rámci přístupového procesu. Proto se také klastr 1 (základní práva) otevírá jako první a uzavírá jako poslední, aby bylo zajištěno, že právní stát a základní hodnoty EU, které jsou v dopise často skloňovány, jsou dodržovány,“ konstatuje Hrdinková.
Máme dostatečná a silná pravidla
S jedním bodem návrhu pětice států by ale česká vláda souhlasila. Podporuje větší zapojení kandidátských zemí do přípravy každoročních Zpráv o právním státu. Podle Mileny Hrdinkové by to umožnilo sdílet dobrou praxi v klíčových oblastech, které zpráva hodnotí – fungování soudnictví, protikorupční rámec, svobodu a pluralitu médií nebo systém brzd a protivah.
Zároveň upozorňuje, že určitá forma zapojení už existuje. Evropská komise totiž do Zprávy o právním státu za rok 2024 zahrnula samostatné kapitoly věnované čtyřem kandidátským zemím – Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku.
Právě současné kontrolní mechanismy podle české vlády zaručují, že žádný členský stát – ať už stávající, nebo budoucí – nebude překračovat právní rámec Evropské unie.
„Česká republika proto považuje za důležité především důsledné a předvídatelné uplatňování existujících pravidel a mechanismů, které mají zajistit respekt k hodnotám a fungování EU jako celku. Maximalizaci využívání potenciálu stávajících nástrojů ČR preferuje před vytvářením nástrojů nových, které by mohly vést k nežádoucím duplicitám,“ říká Hrdinková.
Může se to vrátit jako bumerang
Skepticky se na návrh dívá také politolog David Broul z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Varuje, že zavedení omezení hlasovacích práv pro nové členské státy by se mohlo v budoucnu obrátit i proti jeho současným zastáncům.
„Jeho autorům by se pak mohl vrátit jako bumerang, pokud by jejich vnitřní politické uspořádání do budoucna nesplňovalo jimi vytyčená kritéria. Navíc jakákoliv další potenciálně trestající podmínka může snížit chuť a vůli žadatelů o ‚členství v klubu‘ EU,“ popisuje Broul.
Podle něj je už samotné členství v Evropské unii pro kandidátské země natolik atraktivní, že není nutné jej doprovázet hrozbou dalších sankcí.
„Na druhou stranu, EU a její členové by si měli uvědomit výjimečnost ‚členství v klubu‘ (jednotný trh, čtyři svobody, koheze apod.) a přicházet s návrhy zdůrazňujícími jistou exkluzivitu účasti na unijním projektu – ale při zachování značné inkluzivity přístupu. Nezavírat předem žadatelům dveře pohrůžkou případných restrikcí,“ míní politolog.
Na rozdíl od Mileny Hrdinkové ale Broul vidí prostor pro úpravu současného systému rozhodování v Evropské radě a Radě EU. Podle něj by bylo vhodné postupně omezovat oblasti, v nichž je nutná jednomyslnost.
„To se dá v rámci současného smluvního rámce pomocí tzv. přemosťovací klauzule (passerelle clause), která umožňuje změnit legislativní postup nebo systém hlasování. Během českého předsednictví v Radě EU 2022 se řešilo, v jakých oblastech by to bylo možné (zpravidla méně invazivních, jako zdaňování nebo civilní mise EU),“ říká expert.
Změna pravidel tak jednoduchá nebude
Ani Broul ale neočekává, že by se podobné změny prosazovaly snadno. Připomíná, že zásadnější úpravy rozhodovacích mechanismů by si vyžádaly změnu zakládacích smluv Evropské unie.
„Po nové smlouvě, která by ukotvila některé zavedené procedury a prohloubila/rozšířila jiné, volá například Evropský parlament,“ dodává.
Debata o hlasovacích pravidlech v Evropské unii se přitom vede už řadu let. Členské státy se rozcházejí zejména v otázce, kde zachovat jednomyslnost a kde přejít na hlasování kvalifikovanou většinou. Česko dlouhodobě odmítá rozšiřování oblastí, ve kterých by jednomyslnost přestala platit, například v zahraniční politice.
Také tento bod zmiňuje dopis pětice států. Navrhuje možnost dočasně nahradit jednomyslnost kvalifikovanou většinou čtyř pětin při rozhodování Evropské rady o tom, zda některý členský stát závažně a dlouhodobě porušuje základní hodnoty EU. Takové rozhodnutí by následně mohlo vést až k pozastavení jeho hlasovacích práv.
„Česká republika nepodporuje další přenášení pravomocí na úroveň Evropské unie a přistupuje skepticky také k rozšiřování oblastí, ve kterých se rozhoduje kvalifikovanou většinou. V těchto oblastech považujeme za legitimní, aby byla rozhodnutí přijímána se souhlasem všech členských států, i za cenu složitějšího vyjednávání a hledání kompromisu,“ upřesňuje Hrdinková s tím, že rozhodnutí, která Unie přijme jednomyslně, mají větší politickou váhu uvnitř i navenek.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
