Rostoucí tlak na diplomatickou službu Evropské unie (EEAS) odráží podle její šéfky Kaji Kallas proměnu světového řádu. Kallas to podle Euractivu řekla v nedávném projevu k zaměstnancům unijní diplomacie.
Aby EU předešla dalšímu „Orbánovi“ třeba v Černé Hoře, měla by zavést možnost dočasně omezit hlasovací práva budoucích členských států, navrhuje pětice zemí. Česko se k iniciativě staví odmítavě.
Green Deal byl připraven na mírové období, musí se změnit, aby odrážel realitu například v energetice. Změnit by se měla EU, aby byla efektivnější, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Lukáš Černohorský, jednička pirátské kandidátky v Moravskoslezském kraji.
Prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to však jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako alianční evropský pilíř. Hlava státu to řekla v projevu při zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě.
Členské státy EU se snaží najít způsob, jak zajistit prodloužení unijních sankcí v případě maďarského veta. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se totiž musí prodlužovat každých šest měsíců.
Společné půjčky, konec práva veta nebo sázka na větrníky. Tým okolo italského ekonoma Maria Draghiho představil svou vizi, jak Evropa dožene Čínu a Spojené státy. Poslední slovo ale mají vlády evropských zemí.
Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká, všechny strany, hnutí a koalice ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je fuj, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu.
Unijní lídři se v pátek brzo ráno rozpustili debatu o revizi víceletého finančního rámce EU na roku 2021–2027. S návrhem nesouhlasilo Maďarsko a špičky Unie se proto u jednacího stolu sejdou znovu na začátku ledna.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Pokud jde o téma EU, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke „strategické diskuzi“ o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje.
Členské země Evropské unie v úterý oživily debatu o tom, zda v některých otázkách zahraniční či bezpečnostní politiky zavést většinové hlasování místo stávající potřeby jednomyslného souhlasu všech států bloku.
Změny v hlasování? Konec veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.
