Rostoucí tlak na diplomatickou službu Evropské unie (EEAS) odráží podle její šéfky Kaji Kallas proměnu světového řádu. Kallas to podle serveru Euractiv řekla v nedávném projevu k zaměstnancům unijní diplomacie. Reagovala tak na tlak z posledních týdnů a zejména na plány, za kterými stojí Německo navrhující zásadní reformu EEAS a její začlenění pod Evropskou komisi.
Podstata německého plánu podle médií spočívá v tom, že by se velká část současné takzvané Evropské služby pro vnější činnost začlenila do struktur Evropské komise. Tím by se EEAS v dnešní podobě fakticky velmi oslabila. Německý návrh nicméně zároveň počítal s posílením pravomocí Kallas uvnitř EK, například v oblasti rozvojové a sousedské politiky.
O potřebě reformy diplomatické služby EU následně začala mluvit i Francie a letos v červenci se obě země shodly, že chtějí reformovat celý systém zahraniční politiky EU tak, aby byl „silnější, rychlejší a koordinovanější“. Následně vznikl společný francouzsko-německý návrh, který rovněž počítá s tím, že by se velká část EEAS začlenila do Komise. Současně ale Francie, mnohem více než Německo, trvá na posílení role Kallas.
„Všichni neustále sledují zprávy a je zřejmé, že mezinárodní kontext se stává stále složitějším, stejně jako institucionální kontext, a není to žádná náhoda,“ řekla šéfka unijní diplomacie minulý čtvrtek diplomatům, kteří se sešli na neveřejné schůzce.
Kallas se brání plánům sloučit zhruba 5000 členů diplomatické služby s Evropskou komisí. Tím by se institucionální uspořádání EU vrátilo do podoby před Lisabonskou smlouvou, která diplomatickou službu vytvořila v roce 2011.
Na geopolitiku a rovněž amerického prezidenta Donalda Trumpa jako na kořeny nejistoty, které diplomatická služba čelí, poukázala podle Euractivu také Kajsa Ollongren, nová generální tajemnice EEAS.
„Unijní diplomatická služba vznikla v době, kdy multilateralismus fungoval téměř dokonale a transatlantické vztahy byly silné,“ řekla Ollongren zaměstnancům EEAS. „To se zcela změnilo. Nyní se nacházíme v situaci, kdy jsme v mnoha ohledech terčem útoků,“ uvedla bývalá nizozemská ministryně obrany.
Ve zjevné narážce na úniky informací a vnitřní spory s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vyzvala Ollongren k umírněnější diskusi, která by se opírala o zahraniční politiku a evropské smlouvy.
„Pokud chceme posílit naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, musíme jít dál než jen k tomu, co si ráno přečteme. Musíme se přestat zabývat tím, kdo je in a kdo je out. To je bruselská bublina,“ uvedla Ollongren. „Je ale jen jedna věc, která je horší než to, když se o vás mluví – když se o vás nemluví,“ dodala nová generální tajemnice EEAS.
Jeden ze zaměstnanců podle bruselského serveru na schůzce uvedl, že je „demotivující“ dozvídat se z médií o možném konci diplomatické služby. Kallas odpověděla, že skutečnou překážkou pro schopnost EU jednat mnohem aktivněji není EEAS, ale požadavek získat podporu všech národních metropolí členských států.
Řekla, že se někdy těší, jak si vezme v neděli volno, jen aby nakonec zjistila, že musí telefonovat ministrům zahraničí a koordinovat jednotlivé politické postoje.
Francouzsko-německá iniciativa navrhuje možnosti, jak využívání veta členskými státy v oblasti zahraniční politiky omezit. Navrhuje například silnější vymáhání principu loajality, širší využívání konstruktivní abstence (možnost neúčastnit se akce, ale neblokovat rozhodnutí ostatních – pozn. red.), nebo požadavek větší transparence členských států v případě, že se rozhodnou jednomyslnost blokovat, popisuje server FocusEurope.pl.
Signatáři zároveň požadují, aby Kallas prozkoumala možnosti, jak zlepšit rozhodování v rámci společné zahraniční a bezpečností politiky bez toho, aby se musely revidovat zakládající smlouvy EU.
Kallas a Ollongren uvedly, že chtějí národním vládám vysvětlovat, že spoléhat se na diplomatickou službu EEAS a jejích 145 diplomatických delegací po celém světě je efektivnější než spoléhat na 27 národních diplomatických služeb různé velikosti a s různou historií. Ollongren již zahájila cestu po hlavních městech členských států EU, aby tento argument prosadila.
Kallas rovněž uvedla, že ministři zahraničí při nedávném neformálním jednání v Irsku „zdůraznili potřebu zachovat řízení zahraniční politiky“ a tvrdili, že „současné institucionální uspořádání funguje“.
V dokumentu, který společně zveřejnily Paříž a Berlín, vyzvaly obě země unijní prezidenty a premiéry, aby se budoucností EEAS zabývali na summitu ještě před koncem letošního roku.