Evropská unie bude v příštích letech potřebovat desítky miliard eur na pokrytí priorit i na splácení dluhu z pandemie covidu-19. Evropské instituce proto navrhují nové zdroje příjmů, například z emisních povolenek nebo odvodů spojených s tabákovými výrobky. Česko se ale k podobným návrhům staví rezervovaně.
Unie si během pandemie poprvé ve velkém půjčila na finančních trzích. Získané prostředky použila na obnovu ekonomik členských států prostřednictvím programu NextGenerationEU. V následujících letech však začne přicházet čas splácení a EU řeší, odkud na něj vzít peníze. Rozpočet EU je dlouhodobě financován především z příspěvků jednotlivých členských států, ale ty v současné podobě na pokrytí potřeb nestačí.
Evropská komise proto prosazuje rozšíření takzvaných vlastních zdrojů rozpočtu EU. Mezi diskutovanými možnostmi jsou například výnosy z emisních povolenek nebo nové odvody související s tabákovými výrobky či elektronickým odpadem. Tyto příjmy by směřovaly přímo do rozpočtu Evropské unie a snížily by závislost na příspěvcích jednotlivých států.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v dubnu uvedla, že nové vlastní zdroje jsou pro splacení covidového dluhu nezbytné. Bez nich by připadalo v úvahu buď navýšení příspěvků členských států, nebo omezení některých výdajů evropského rozpočtu.
Nové vlastní zdroje navrhuje Komise i Parlament
Ve svém červencovém návrhu rozpočtu ve výši 1,8 bilionu eur Evropská komise představila balíček pěti nových zdrojů do rozpočtu. Mezi nimi jsou příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR), daně z elektronického odpadu (e-waste) a příspěvek z korporátních zisků (CORE).
Prostřednictvím těchto zdrojů chce Komise získat přibližně 58,5 miliardy eur ročně v cenách roku 2025.
Evropský parlament však přišel s rozšířením balíčku o další možnosti. Navrhuje zavedení daně z digitálních služeb, kapitálových výnosů z kryptoaktiv a online hazardu.
Zpravodajskou návrhu nových vlastních zdrojů je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). Ta připomněla složitou debatu s členskými státy, které se k tomu staví různě. „Již víme, že některé členské státy mají obavy ohledně CORE, zatímco jiné se staví proti ETS. Koneckonců všichni víme, že nikdy nebude všechno ideální pro všechny. Alternativou jsou však masivní škrty v rozpočtu,“ upozornila na nedávné debatě v europarlamentu.
Se svými návrhy na nové zdroje přišel Evropský parlament pro případ, že by některé iniciativy z pera Komise neprošly, uvedla Nerudová. „Najděme společně cestu vpřed. Jinak budeme omezovat investice do naší budoucnosti jednoduše proto, že jsme se jako politici chovali nezodpovědně a zadlužovali Evropskou unii a budoucí generace,“ vzkázala.
K možnému zavedení daně z online hazardu proběhla na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu debata. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin při této příležitosti zdůraznil, že „jediná cesta k ambicióznímu evropskému rozpočtu vede přes nové vlastní zdroje“.
Podle něj musí být případné nové příjmy jednoduché, rychle zaveditelné a nesmějí vytvářet nepřiměřenou zátěž pro ekonomiku.
Česko se k novým zdrojům staví rezervovaně
Zavedení dalších celounijních poplatků ale naráží na odpor euroskeptických stran i některých členských států. Kritici upozorňují, že daňová politika je v kompetenci národních vlád a nové evropské odvody by znamenaly zásah do fiskální suverenity států.
Proti novým evropským zdrojům příjmů se dříve postavil také český premiér Andrej Babiš (ANO). „Nové zdroje samozřejmě můžou být v rámci cel vůči Číně a dalším, ale my toto jinak nepodporujeme,“ řekl na dubnovém summitu na Kypru.
Místo nových evropských daní by Česko raději vydělo na stole zjednodušení systému, podle kterého jednotlivé země do rozpočtu EU přispívají. Redakci Update EU to řekla mluvčí ministerstva financí. „Za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů/příspěvků jednotlivých členských států ČR považuje HND, který nejlépe vystihuje jejich ekonomickou vyspělost a představuje tak základ pro spravedlivý klíč odvodů,“ uvedla mluvčí Gabriela Krušinová.
Česká pozice k návrhům nových vlastních zdrojů je dlouhodobě rezervovaná, což platí i pro návrhy Evropské komise. Podle mluvčí je důležité, aby případné nové vlastní zdroje byly jednoduché, tedy aby nepředstavovaly dodatečnou a neefektivní administrativní zátěž. Zároveň aby byly předvídatelné, stabilní a spravedlivé.
„V kontextu případné potřeby navýšení příjmů rozpočtu EU na financování priorit ČR, budou návrhy nových vlastních zdrojů analyzovány a posuzovány z hlediska jejich fiskálních dopadů na ČR, přičemž je možné zvážit přijetí vybraných nových vlastních zdrojů, které budou relativně nejvíce splňovat výše uvedená kritéria,“ dodala.
EU tlačí čas
Rozhodnutí o systému vlastních zdrojů přijímají členské státy jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodnutí pak před vstupem v platnost musí být ještě schváleno každým členským státem v souladu s jeho ústavními požadavky.
Zatímco se očekávají náročná vyjednávání na úrovni členských států EU, blok čelí také vnitřnímu tlaku, jelikož v několika významných státech, včetně Francie, Itálie a Polska, se příští rok konají volby. Kvůli tomu se někteří evropští úředníci a představitelé EU, včetně Serafina, nechali slyšet, že jednání chtějí dokončit už do konce roku 2026.