Agri update | Co řekl agrární komisař ministrům?
Rok po představení dlouhodobé vize pro evropské zemědělství skládá Evropská komise účty – a výsledek je rozporuplný.
Rok po představení dlouhodobé vize pro evropské zemědělství skládá Evropská komise účty – a výsledek je rozporuplný.
Evropská komise srazila dovozní cla na hnojiva, aby ulevila zemědělcům před jarní sezónou a zároveň spustila provizorní aplikaci obchodní dohody s Mercosurem, na které se pracovalo čtvrt století. Více se dozvíte v newsletteru Agri update.
Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona schválený vládou.
Uhlíkové clo vstupuje do ostrého provozu a Evropská komise zároveň chystá Industrial Accelerator Act – legislativu, která má posílit evropskou výrobu. Více se dozvíte v prvním vydání Dekarbo briefu v roce 2026.
Od ledna musí dovozci hliníku, cementu nebo hnojiv platit speciální uhlíkové clo, které má ochránit evropský průmysl. Jak funguje a co se od něj čeká? A jaké úpravy Evropská komise na poslední chvíli udělá?
Evropská komise (EK) dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti.
Klimatická politika EU vstoupila do turbulentního období. „Otázka zní, jestli protitlak, který teď cítíme, je jen…
Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Jestli něco chci po evropských volbách, tak právě rozšířit evropské uhlíkové clo na celou řadu produktů, jako je textil, izolační materiály či stavební materiály, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr životného prostředí Petr Hladík.
Instituce EU schválily další část balíčku Fit for 55. Jak bude vypadat nový systém obchodování s emisními povolenkami? Kdo bude platit uhlíkové clo? A jak chce EU pomoci vyvážit náklady na snižování emisí skleníkových plynů? Odpovídá analytička Kateřina Kolouchová z Fakta o klimatu.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.
Europoslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil svou pozici k reformě systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi.
Celá skladba zdrojů rozpočtu EU se musí změnit, a to i v kontextu brexitu, říká Veronika Solilová z Mendelovy Univerzity v Brně. Environmentální daně, jako je například nově připravené uhlíkové clo, se podle ní jeví jako vhodná cesta.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.