Nelegální migrace do EU klesla za prvních sedm měsíců roku o 36 %
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie za prvních sedm měsíců roku klesl na 113.400, tedy o 36 procent oproti stejnému období loňského roku.
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie za prvních sedm měsíců roku klesl na 113.400, tedy o 36 procent oproti stejnému období loňského roku.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválit členské státy.
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Jaký obrázek si o migračním paktu udělá člověk, který čerpá informace výhradně ze sociálních sítí? Podle očekávání zdaleka ne objektivní – a rozhodně ne pozitivní. Kdo se tématu migrace v českém online prostoru nejvíce věnoval a jak byl migrační pakt nejčastěji popisovaný, se věnovala redakční analýza.
Jak se dalo očekávat, z migrace se v Česku stalo vedle Green Dealu hlavní téma předvolební kampaně, přestože v mnoha jiných zemích se jedná o daleko palčivější problém. Co strany, hnutí a koalice s největšími šancemi proniknou do europarlamentu svým voličům slibují?
Členské státy Evropské unie dnes na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi.
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
Pro některé europoslance moc přísný, pro některé naopak málo. Pakt o migraci a azylu ale nakonec prošel a přinese vůbec první ucelená migrační a azylová pravidla EU. Jejich plné převedení do praxe bude několik let trvat.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeser se rozhodla dočasně obnovit kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které provádí na pomezí s Rakouskem. Důvodem je hlavně boj s převaděči.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie se shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo.
Nová dohoda EU s Tuniskem připomíná tu s Tureckem, která do určité míry zafungovala. Propojovat ekonomickou pomoc s migrací je ale riskantní, říká odbornice na migraci Lucie Macková.
Ani deset let od tragické nehody lodi s uprchlíky z října 2013, při níž u italské Lampedusy zemřelo nejméně 360 lidí, bohužel EU příliš nepokročila v řešení migrační krize. V rozhovoru s agenturou EFE to řekl Enrico Letta, který byl tehdy italským premiérem.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii, musí to však ještě schválit Rada. Mechanismus by měl být prodloužen až do 3. března 2025.
V Evropském parlamentu to zase jednou jiskřilo, tentokrát kvůli nové migrační dohodě EU s Tuniskem. Zatímco jedna část europoslanců v ní vidí šablonu pro budoucnost, druhá upozorňuje na porušování lidských práv a volá po jejím zrušení.
V Evropské unii žije přibližně 4,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad…
Západní společenství chce po Ukrajině důkaz, že je schopná fungovat jako demokratický stát i ve válce – příští rok by měla zorganizovat parlamentní a prezidentské volby. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj si myslí, že to půjde, ale na zabezpečení voleb požaduje po EU a USA finance. Je na to EU připravena? A jak se k věci staví Česko?
Počet žadatelů o azyl se v první polovině roku v EU, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 procent na zhruba 519.000. Uvedla to podle agentury AFP Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA).
Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta.