Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Španělsko chce v roli předsednické země v Radě Evropské unie dovést do finále reformu migračních pravidel, najít shodu na minimální firemní dani a úpravách trhu s elektřinou.
Ministři vnitra dosáhli dohody na dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Státy EU budou platit 20 000 eur za každého migranta, kterého odmítnou přijmout.
Téma migrace se v posledních dekádách tak zpolitizovalo, že ani zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny nezmění evropský přístup k lidem, kteří přicházejí z jiných kontinentů. Prim bude dál hrát ochrana hranic, a to i na úkor lidských práv.
Jak se zkušenost s uprchlickou vlnou z Ukrajiny propsala do reformy migrační politiky EU? V podcastové minisérii Válka v Evropě odpovídají ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země EU na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Charita Znojmo se podle ředitele Evžena Adámka zapojuje do pomoci Ukrajině již přes 20 let. V říjnu jí byla za její aktivitu udělena Cena evropského občana.
Evropská unie se mnohdy stává terčem kritiky pro svoji náročnou byrokracii a těžkopádné rozhodování. Není divu, uřídit požadavky sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a schválení jakékoliv legislativy vyžaduje čas a vůli najít kompromis.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny.
Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU o rok déle, nejméně tedy do března 2024. Mimořádný systém dává milionům lidí prchajícím před ruskou agresí možnost v unijních zemích získat práci, vzdělání či sociální dávky.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
