V rámci každoročního procesu schvalování účetní závěrky dnes ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu proběhlo slyšení s komisařem pro rozpočet G. Oettingerem. Dotaz padl také na českou kauzu týkající se Čapího hnízda a na poznatky z vyšetřování unijního protikorupčního úřadu OLAF.
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.
Brusel se snaží necpat tam, kde by měly být členské země. Jsou ale oblasti, kde bychom mohli roli EU posílit. Je to bezpečnost, zahraniční politika, obrana nebo ekonomická spolupráce. Není potřeba přepisovat evropské smlouvy, stačila by dohoda zemí, říká v rozhovoru europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Zateplování budov nebo lepší výrobní postupy mají výhody pro život, zdraví i ekonomiku. Česko ale může brzy přijít o evropské peníze, které energetickou efektivitu podporují. Průmyslové podniky i stavební firmy po státu chtějí, aby se na to připravil.
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Češi prostě nevědí nic o globálních strategiích EU nebo propojenosti energetických sítí. Ale velmi dobře vědí, že v Německu koupí levnější a kvalitnější potraviny, říká v rozhovoru o českém pohledu na EU europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Obává se, že parlamentní volby odsunou Českou republiku na periferii Evropské unie.
Omezit byrokracii a zjednodušit systém čerpání dotací. A nebo dotace zcela zrušit? Do školství nebo do dopravy mají jít podle stran kandidujících do Poslanecké sněmovny peníze z EU především. Farmářům však prý škodí.
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
