Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Česko zůstává čistým příjemcem financí z EU, což znamená, že z evropského rozpočtu více dostává, než do něj odvádí. Po dobu svého členství v EU dostala ČR již 1,211 bilionu korun.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Čapí hnízdo bude hodnoceno jako projekt financovaný z národní dotace, nikoliv z evropských fondů. Díky tomu Česko nepřijde o slíbené finance z EU. Rozhodlo o tom dnes ministerstvo financí. Jeho vyjmutí v polovině ledna odmítla Regionální rada ROP Střední Čechy. Po dnešní obměně složení Rady se očekává schválení vyřazení.
V rámci každoročního procesu schvalování účetní závěrky dnes ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu proběhlo slyšení s komisařem pro rozpočet G. Oettingerem. Dotaz padl také na českou kauzu týkající se Čapího hnízda a na poznatky z vyšetřování unijního protikorupčního úřadu OLAF.
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.
Brusel se snaží necpat tam, kde by měly být členské země. Jsou ale oblasti, kde bychom mohli roli EU posílit. Je to bezpečnost, zahraniční politika, obrana nebo ekonomická spolupráce. Není potřeba přepisovat evropské smlouvy, stačila by dohoda zemí, říká v rozhovoru europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Zateplování budov nebo lepší výrobní postupy mají výhody pro život, zdraví i ekonomiku. Česko ale může brzy přijít o evropské peníze, které energetickou efektivitu podporují. Průmyslové podniky i stavební firmy po státu chtějí, aby se na to připravil.
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
