Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Lídři členských zemí EU se o víkendu v Bruselu shodli na závazných pokynech pro vyjednávání o brexitu. A shodli se na nich velice rychle. Problémy však nastanou už brzy, a to zejména u otázky, jak zaplnit „díru“ v unijním rozpočtu. Pokud jde o budoucí vztahy mezi EU a Británií, ty přijdou na řadu až příští rok.
Britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě spustil Londýn proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Co Brity k tomuto rozhodnutí vedlo a za jakých podmínek bude brexit probíhat? Přečtěte si podrobné otázky a odpovědi na toto téma.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Změna klimatu je jednou z nejpalčivějších otázek dnešní doby, protože její dopady pocítí několik příštích generací. Evropská…
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Komisař Günther Oettinger byl předsedou Evropské komise jmenován do nové funkce. V Komisi zůstává, nově by se však měl věnovat portfoliu zahrnující rozpočet a lidské zdroje. To se však nelíbí mnoha nevládním organizacím, podle kterých se Oettinger v poslední době dopustil mnoha sexistických, rasistických a homofobních výroků.
Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.
V Maroku se jednalo o ochraně klimatu a naplňování Pařížské dohody. Evropská unie zapracovala na ochraně svých hranic a boji s terorismem. Co dalšího se dělo minulý týden?
[View the story „5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout“ on Storify]
Česká europoslankyně Martina Dlabajová vedla ve dnech 18. – 20. července kontrolní misi Výboru pro rozpočtovou…
