Rumunský europoslanec Siegfried Mureșan z nejsilnější frakce EPP v úterý přiblížil pozici Evropského parlamentu (EP) a navrhované úpravy pro víceletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Mezi klíčové požadavky patří, aby se dluh vzniklý vytvořením unijního fondu obnovy po covidu nesplácel z běžného rozpočtu EU.
O průběžné zprávě europoslanců k návrhu Evropské komise bude rozpočtový výbor EP hlasovat již tuto středu.
Europarlament zdůrazňuje, že nové priority – obrana a konkurenceschopnost – nesmí oslabit ty tradiční, tedy zemědělství a kohezní politiku. Odmítá spojení těchto dvou oblastí do jednoho velkého fondu, čímž by se mohla snížit předvídatelnost financování.
EP také podle Mureșana, který je jedním ze dvou zpravodajů pro víceletý rozpočet, odmítá, aby se společná půjčka EU použitá na financování fondu obnovy NextGenerationEU splácela na úkor evropských zemědělců, malých a středních podniků, výzkumu či programu Erasmus+.
Návrh Evropské komise spočívá ve splácení dluhu v rámci rozpočtu. Podle Parlamentu by tento přístup byl chybný a splácení by mělo probíhat nad rámec stanovených stropů prostřednictvím vlastních zdrojů.
„Navrhujeme rozpočet, který je dostatečný a předvídatelný. Navrhujeme rozpočet, který podporuje dobré myšlenky, které Evropská komise uvedla ve svém návrhu rozpočtu v červenci 2025, a navrhujeme rozpočet, který napravuje a vylepšuje některé nedostatky návrhu rozpočtu Evropské komise,“ řekl na úterní tiskové konferenci Mureșan.
Podle zákulisních informací serveru Euractiv chce Evropský parlament zároveň výrazně navýšit celkový objem rozpočtu až na zhruba 2,01 bilionu eur, tedy přibližně o 194 miliard více, než předpokládá návrh Komise.
Hrozí oddálení jednání do roku 2027
Kromě Komise a europarlamentu do diskusí vstupuje ještě Rada EU, tedy zástupci členských států. Mureșan v úterý řekl, že EP chce začít vyjednávání s ostatními institucemi rychle, proto se bude o jeho mandátu hlasovat už v dubnu. Řekl, že do listopadu mají být hotové detailní pozice pro všechny programy.
Rychlý postup ze strany europarlamentu má však podmínku. Už minulý týden server Politico napsal, že poslanci odmítají zahájit klíčová jednání s členskými státy, dokud nebude shoda na celkové výši rozpočtu.
Tento postup by mohl narušit dosavadní harmonogram a oddálit zahájení formálních vyjednávání až do roku 2027. Kritici varují, že taková strategie zvyšuje riziko, že dohoda o rozpočtu vznikne na poslední chvíli, což by mohlo ohrozit včasné vyplácení miliard eur například zemědělcům nebo chudším regionům Unie.
Mureșan však podle serveru na tlaku trvá. Podle něj Parlament nezačne trialog s Radou o jednotlivých programech, dokud nebude jasná celková výše rozpočtu a konkrétní částky.
EK chce posílit výdaje na obranu a strategické technologie
Evropská komise první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,8 bilionu eur (44,5 bilionu Kč) představila loni v červenci s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a také ambicióznější. Na období po roce 2027 počítá s výrazným posílením výdajů na obranu a strategické technologie, aby Unie dokázala lépe konkurovat Spojeným státům a Číně. Aby mohl víceletý finanční rámec vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Jednou ze změn má být rovněž užší propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu.
Evropská rada by ráda dosáhla dohody do konce roku 2026, aby se vyhnula komplikacím spojeným s důležitými volbami v roce 2027, například ve Francii. Diplomaté ale připouštějí, že realističtější termín je až jaro příštího roku.