Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem oznámila, že Maďarsku bude uvolněno přes 16 miliard ze zmrazených evropských fondů. Budapešť se podle Komise zavázala k reformám.
„Za velmi krátkou dobu bylo odvedeno mnoho práce. A trhy si toho již všímají. Důvěra investorů se vrací. Důvěra se obnovuje. To dává jistotu pro další kroky. A tímto tempem budeme i nadále spolupracovat,“ řekla von der Leyen na společné tiskové konferenci po jednání s Magyarem.
Evropská komise podle ní v závislosti na probíhající a chystané reformy a investice uvolnila nebo ještě uvolní 10 miliard eur z fondu obnovy a zároveň 4,2 miliardy eur z kohezních fondů. Dalších 2,2 miliardy eur z kohezních fondů bude uvolněno, až vláda dokončí některé další kroky. Podle Magyara tyto peníze představují 14 % maďarského rozpočtu.
Šéfka EK dále přiblížila, že se s Magyarem dohodli na „robustní architektuře, která zajistí, že Maďarsko bude řešit problémy s korupcí a právním státem“. Maďarsko se chystá připojit k Úřadu evropského veřejného žalobce a plánuje posílit úřad pro integritu. Rozhodlo se také revidovat svůj zákon o veřejných zakázkách, aby omezilo podvody.
„To jsou silné signály, že Maďarsko obrací list. Za pouhých několik týdnů jste prosadili dlouho očekávané reformy, reformy ve prospěch Maďarska a reformy ve prospěch Evropské unie,“ ocenila šéfka Komise.
Také oznámila, že Magyar se s Bruselem dohodl na konkrétních investicích a projektech, které podpoří klíčová odvětví, jako je například energetika, bydlení a doprava.
Magyar následně vyjádřil svou vděčnost a přiznal, že v tolik nedoufal. „Jedním z našich nejdůležitějších závazků během kampaně bylo, že uvolníme miliardy eur, které si Maďaři zaslouží,“ řekl. „Byli jsme těžkými partnery v jednáních, prezidentka to může dosvědčit. Bojovali jsme o každý poslední cent,“ dodal.
Obavy Bruselu
Magyar vyjadřoval optimismus ohledně dohody s Komisí ještě před samotným jednáním s von der Leyen. Ve čtvrtek na svých sociálních sítích řekl, že dohoda o uvolnění zmrazených fondů je „velmi blízko“ a že s Bruselem panuje shoda v mnoha otázkách.
Ze strany evropských úředníků ale v poslední době zaznívala větší opatrnost. Server Euractiv ještě tento týden citoval jednoho z vysokých úředníků, podle kterého Komise dělá vše pro to, aby pomohla Budapešti pokročit, ale „je nepravděpodobné, že dostanou 10 miliard eur, o které usilují“.
Podle serveru Politico v Bruselu panují tři hlavní obavy. Jednou z nich je, aby nebyly finance uvolněny příliš brzy a bez skutečně prokazatelných změn, jako tomu bylo dříve v případě Polska.
Po nástupu proevropské vlády Donalda Tuska totiž Brusel odblokoval část prostředků ještě před tím, než byly reformy justice plně zavedeny v praxi. Prezident Karol Nawrocki následně klíčové reformy zablokoval, což vyvolalo kritiku, že Komise uvolnila finanční prostředky na základě slibů, nikoli skutečných změn.
Magyarova vláda ani přes silný mandát nemusí mít plnou kontrolu nad všemi institucemi potřebnými k prosazení reforem, jelikož významné pozice nadále drží lidé spojení s předchozím režimem Viktora Orbána, například v prezidentském úřadu, části justice nebo státního zastupitelství. Právě tyto instituce mohou reformy blokovat nebo zpomalovat.
Dalším faktorem je probíhající soudní spor u Soudního dvora EU, který by měl v nadcházejících týdnech rozhodnout o kroku Komise z roku 2023 uvolnit Maďarsku zmrazené finanční prostředky ve výši přibližně 10 miliard eur v době, kdy byl Orbán premiérem. Evropský parlament tento krok zpochybnil s argumentem, že Komise přehlédla přetrvávající demokratické a soudní problémy.