Nový maďarský lídr povede závod s časem, aby získal včas přístup ke zmrazeným miliardám eur z fondů EU, zároveň však musí splnit řadu požadavků Bruselu. Politico píše o nadcházející „velké dohodě“.
Vedoucí kontrolní mise europoslanců na Slovensku Tomáš Zdechovský dnes odmítl výtky Bratislavy vůči probíhající návštěvě členů výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), která se týká kromě jiného posouzení čerpání peněz z evropských fondů.
Maďarsko by mohlo přijít o další vysoké finanční částky z unijních fondů. Brusel totiž plánuje změny rozpočtových pravidel, zpřísnění podmínek pro vyplácení financí a jejich pevnější propojení s dodržováním zásad právního státu.
Policie při velkém mezinárodním zátahu zadržela 22 lidí ve čtyřech zemích Evropské unie kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (přes 15 miliard korun) z mimořádného fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19.
Vytvoření nového evropského fondu na podporu uhelných regionů se může zdát jako vstřícný politický krok směrem k dotčeným oblastem. Administrace fondu je však náročná – nejen finančně, ale i personálně a časově – což pak ohrožuje jeho efektivní využití.
Nebudete vetovat pomoc Ukrajině a my vám za to něco nabídneme. Tak by se dal popsat výsledek vyjednávání mezi EU a Maďarskem. České předsednictví si jen pár týdnů před jeho koncem zažilo dramatické chvíle.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.
Česko trápí automobilová doprava, ta nemotorová naopak roste. Přísnější regulace městské mobility v rámci EU nedává smysl, každé město je svým způsobem originál, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová z Partnerství pro městskou mobilitu.
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
MMR odeslalo do Bruselu odpověď na dopis Evropské komise se závěrečnou auditní zprávou o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Obsah odpovědi i veškerá komunikace zůstávají v důvěrném režimu.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
