Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
MMR odeslalo do Bruselu odpověď na dopis Evropské komise se závěrečnou auditní zprávou o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Obsah odpovědi i veškerá komunikace zůstávají v důvěrném režimu.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Evropská komise s konečnou platností neproplatí evropskou dotaci 100 milionů korun, kterou Česko již dalo na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. Projekt není podle Bruselu dostatečně inovativní. Česká strana bližší informace k případu nemá.
Státy EU dnes vyzvaly Komisi, aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Shodli se na tom unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
Stát začíná po dohodě s Evropskou komisí přesouvat peníze z evropských strukturálních fondů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB) na pomoc podnikatelům kvůli koronaviru. Jedná se řádově o dvou miliardách korun.
Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.
Některé evropské metropole včetně Prahy a Bratislavy požadují možnost přímo čerpat z příštího víceletého rozpočtu EU, aby mohly přispět k uhlíkové neutralitě k roku 2050. S odvoláním na dopis 15 starostů a primátorů o tom dnes informovala agentura Reuters.
