Maďarský premiér Péter Magyar se tento týden chystá do Bruselu, kde chce řešit uvolnění 10,4 miliardy eur z fondů na obnovu. Ty EU zmrazila kvůli porušování právního státu za předchozí vlády Viktora Orbána. Nový kabinet už zahájil sérii ústavních i protikorupčních reforem, s částí požadavků Bruselu by ale mohl mít problém.
Článek byl aktualizován po informaci, že Magyar bude v Bruselu jednat ve čtvrtek a v pátek.
Už v srpnu vyprší lhůta pro žádosti o čerpání evropských prostředků z tzv. fondu obnovy EU. Aby na ně ale nová maďarská vláda dosáhla, bude se muset zavázat k dosažení řady reforem. Konkrétně musí splnit 27 „super milníků“ stanovených Evropskou komisí, které zahrnují obnovení úplné nezávislosti soudnictví a zavedení přísných protikorupčních opatření.
„Obě strany udělají vše pro to, abychom příští týden, až pojedu do Bruselu, mohli podepsat politickou dohodu mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí, která nám umožní uzavřít všechny záležitosti do 31. srpna,“ řekl Magyar minulý týden novinářům v Budapešti.
Ve středu na sociální síti X upřesnil, že se ve čtvrtek v Bruselu setká s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a belgickým premiérem Bartem De Weverem a v pátek s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen.
Změny už jsou v pohybu
Minulý týden strana Tisza, která má v parlamentu silnou ústavní většinu, předložila svůj první významný ústavní dodatek. Ten zavádí limit na funkci premiéra na osm let. Limit by se zpětně vztahoval na všechny předsedy vlády od roku 1990, což by znamenalo, že Orbán už by se nemohl vrátit do funkce. Návrh ale už nyní čelí kritice některých právních expertů kvůli jeho retroaktivitě.
Tisza se zároveň snaží převzít 34 kontroverzních „nadací pro správu majetku ve veřejném zájmu“ vytvořených předchozí vládou. Tyto nadace v současnosti ovládají obrovský státní majetek, včetně například 21 univerzit.
Další změnou, kterou nová vláda chystá, je snížení platů nejvyšších politických funkcionářů, včetně snížení platu Magyara na méně než polovinu platu jeho předchůdce. Kabinet se také zavázal omezit parlamentní příspěvky na palivo, ubytování a náklady spojené s personálem.
S některými reformami může být problém
K některým požadavkům EU má ale Magyar výhrady, což pokusy o uvolnění prostředků komplikuje, napsal server Euronews. Reformy penzijního a daňového systému se podle něj ukázaly jako hlavní sporné body mezi Budapeští a Bruselem.
Server s odkazem na vyjádření několika úředníků Evropské komise uvedl, že Magyar se oběma reformám brání. Vytvářely by podle něj další tlak na rozpočet země.
Důchodová reforma byla ústředním slibem Magyarovy volební kampaně a strana Tisza slibovala zvýšení minimálních a podprůměrných důchodů. Reforma je zároveň součástí maďarského plánu obnovy, skrze který země může čerpat peníze z fondu obnovy EU. Zahrnuje opatření k zajištění udržitelnějšího a spravedlivějšího důchodového systému a zároveň úsilí o zjednodušení daňového zákoníku země.
Magyarův tým podle Euronews Bruselu sdělil, že Maďarsko je v zásadě i nadále odhodláno k důchodové reformě. Slabá fiskální pozice země a omezený časový rámec ale prakticky znemožňují její provedení před uplynutím lhůty.
V oblasti zdanění Magyar vyloučil zrušení neočekávaných daní uvalených na energetický a finanční sektor.
„Evropská komise například očekává, že by vláda měla postupně rušit některé ze zvláštních daní. To je samozřejmě i v zájmu maďarské ekonomiky, ale v současné rozpočtové situaci to maďarská vláda rozhodně nemůže provést,“ uvedl minulý týden.
Evropské fondy jako priorita
Magyar již po výhře ve volbách označil za jednu ze svých priorit právě rozmrazení asi 18 miliard eur z unijních fondů. Konkrétně jde o 10,4 miliardy eur z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility), tedy z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize, a 6,3 miliardy eur z kohezních fondů.
Krátce po svém vítězství Magyar slíbil, že se na zlepšení vztahů s EU a reformy zaměří. Například uvedl, že vláda se bude snažit zajistit „rovné podmínky“ pro zahraniční investory a zároveň podpořit domácí podniky. Maďarsko podle něj znovu zahájí proces přistoupení k Úřadu evropského veřejného žalobce a přezkoumá utajované dokumenty. Nastínil také plány na restrukturalizaci ministerstev s tím, že vláda bude usilovat o širší zapojení veřejnosti do klíčových rozhodnutí a rozšíří konzultační mechanismy.