Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek zastupoval ČR na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci (FAC), které proběhlo 6. února 2017 v Bruselu. Ministři diskutovali o aktuální situaci na Ukrajině, o stabilizaci Libye a věnovali se také vztahům s Egyptem.
Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.
Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.
S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Pod vlivem řady vnitřních i vnějších rizik, kterým integrační uskupení EU čelí, příliš prostoru nezbývá na projekty, které by mohly EU opětovně stmelit a konkurenčně posunout. K jedněm z mála může patřit v prosinci zveřejněný energetický balíček, na kterém však nebude úplně jednoduché se v nynější zostřené době shodnout.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Evropskou unii v poslední době potkalo několik problémů při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod se třetími zeměmi. Smlouva s Kanadou prošla s problémy, jednání o TTIP je zřejmě u konce. Část evropských akademiků nicméně varuje, že odklon od liberálního přístupu v mezinárodním obchodě může Evropě velmi uškodit.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Evropský pilíř sociálních práv má zlepšit pracovní podmínky, přizpůsobit legislativu současným trendům a podpořit základní sociální jistoty v oblasti bydlení, zaměstnání, zdraví i vzdělávání.
Komise tento rok představí svou vizi pro budoucnost eurozóny. Rozhodnutí také padnou v oblasti daní, bankovní unie a mezinárodních obchodních dohod CETA a TTIP.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Unie chce posilovat sociální dimenzi evropské integrace. V nadcházejícím roce se zaměří na zaměstnanost mladých a lepší koordinaci sociálních systémů. Čekejme také pokračování debaty o pracovní mobilitě.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Začátek roku 2017 bude zpestřen politickými riziky. Proběhnou německé prezidentské volby a parlamentní volby v Nizozemsku. Největší hrozbu však představuje Británie a její vystoupení z EU, píše v komentáři pro Roklen24 ekonom Christopher Dembik.
Evropský parlament má nejen nového předsedu Antonia Tajaniho, ale také čtrnáct místopředsedů. Mezi nimi je i český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE).
