Firmy se mají podílet na vzdělávání, čeští podnikatelé se tomu nebrání
Evropě chybí technicky zdatní lidé. Uvědomují si to jak evropské instituce, tak i čeští podnikatelé, kteří znovu začínají podporovat vzdělávání.
Evropě chybí technicky zdatní lidé. Uvědomují si to jak evropské instituce, tak i čeští podnikatelé, kteří znovu začínají podporovat vzdělávání.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.
Členské země EU vydaly prohlášení, podle kterého litují, že Spojené království přestane být členem EU, ale na proces vyjednávání jsou připraveny.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.
Britská premiérka Mayová avizovala, že brexit bude „tvrdý“ a nekompromisní. Britové opustí evropský jednotný trh nebo Soudní dvůr EU a plánují kontrolu počtu migrantů z Unie. Většina všech Britů se sice loni v referendu vyslovila pro brexit, zato Skotové chtěli v Unii zůstat. „Považuji za málo pravděpodobné, že by se Británie rozpadla,“ myslí si ale místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Před šedesáti lety položily evropské národy základy Evropské unie – jedné z nejúspěšnějších sil podporujících mír, demokracii,…
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.