Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.
Britská premiérka Mayová avizovala, že brexit bude „tvrdý“ a nekompromisní. Britové opustí evropský jednotný trh nebo Soudní dvůr EU a plánují kontrolu počtu migrantů z Unie. Většina všech Britů se sice loni v referendu vyslovila pro brexit, zato Skotové chtěli v Unii zůstat. „Považuji za málo pravděpodobné, že by se Británie rozpadla,“ myslí si ale místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Před šedesáti lety položily evropské národy základy Evropské unie – jedné z nejúspěšnějších sil podporujících mír, demokracii,…
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
Summit EU zažil velké polské drama. Maďarská vláda zažila úlevu, protože Komise povolila výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Co se ještě dělo v uplynulém týdnu?
V posledních dnech se spekulovalo o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude podporovat myšlenku tzv. vícerychlostní Evropy. Podle nejnovějších informací to však vypadá, že se mu i nadále nejvíce zamlouvá možnost užší integrace a jednotnější Evropy. Na názoru Komise však v tomto ohledu nesejde. Poslední slovo totiž mají jednotlivé země, které o této otázce již intenzivně jednají.
… neboli také tabula rasa.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Bíla kniha k budoucnosti EU vypracovaná Jean-Claudem Junckerem a jeho týmem nabídla pět scénářů dalšího vývoje integračního projektu. Hned další den se setkali lídři Visegrádské skupiny a přednesli své požadavky k reformě EU. Ačkoli je Visegrád schopen napsat společný text, ze kterého jsou patrné zejména sdílené obavy, je důležité mít na paměti, že v rámci skupiny existují rozdílné pohledy na další vývoj EU.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných cest, kterými by se Evropská unie mohla v budoucnosti vydat. Lídři zemí V4 ve Varšavě tuto otázku také probírali. Zaměřili se však i na rozdílnou kvalitu potravin. Britská Dolní sněmovna se pak rozhodla vzdorovat premiérce Therese Mayové, čímž pravděpodobně oddálila počátek oficiálních jednání o vystoupení Británie z EU.
