Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
V Bruselu se pracuje na podobě nové společné zemědělské politiky EU. Návrh Evropské komise obsahuje řadu novinek a vyvolal rozmanité reakce. V Česku panuje shoda, že je potřeba zajistit dostatečný rozpočet a snížit byrokracii.
Světová poptávka po čistých technologiích roste a Češi jsou v některých průmyslových segmentech špička, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Jan Indráček z Druhé ekonomické transformace. Národní plán obnovy podle něj pomohl vytvořit tlak na reformy, které Česko posunou.
Evropské firmy ztrácejí dech. Dusí je nekonečné papírování, drahé energie a kritický nedostatek kapitálu. Řešením má být revoluční „28. režim“ pro podnikání a odvaha nebát se chránit vlastní trh. Česko v tom může hrát klíčovou roli.
Česko bude v Evropské unii hledat podporu pro zásadní změny současného systému emisních povolenek. Jedním z hlavních cílů bude zastropování ceny současných emisních povolenek na maximální výši 30 euro za tunu oxidu uhličitého.
Evropská unie by si měla půjčit peníze, například formou společných dluhopisů, investovat do technologií a lépe konkurovat Spojeným státům nebo Číně. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání velkých evropských deníků to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur.
Česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) navrhne v Evropském parlamentu několik legislativních úprav systému emisních povolenek ETS 2. Hlavní návrh má členským státům umožnit vyjmout ze systému domácnosti.
Zemědělské protesty pomohly vrátit klíčová témata zpět na jednací stůl v Bruselu, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). I přes tento tlak ale českému zemědělství hrozí výrazné škrty v rozpočtu.
Evropská komise se dostává do otevřeného střetu se sociální sítí TikTok. Podle předběžného hodnocení aplikace svým návykovým designem porušuje evropský akt o digitálních službách (DSA) a představuje riziko pro duševní i fyzickou pohodu uživatelů, zejména dětí.
Evropská unie zaostává v bezpečnosti i ekonomické výkonnosti za svými globálními konkurenty a je potřeba to urychleně řešit. Na této „anamnéze“ se shodnou čeští politici napříč spektrem. Nesouhlasí ale v tom, jakou „medicínu“ podat.
Evropská unie chce spolu s novou společnou zemědělskou politikou revidovat i nařízení o společné organizaci trhů. Zároveň připravuje metodiku pro uhlíkové zemědělství – podrobnosti přináší aktuální Agri brief.
Velvyslanci členských států při Evropské unii se shodli na podobě právního rámce půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur na příští dva roky. Informovalo o tom kyperské předsednictví.
Premiér Andrej Babiš chce promluvit do revize emisních povolenek. Česko zároveň čelí výzvě Evropské komise, aby vystoupilo ze Smlouvy o energetické chartě. Více se dozvíte v únorovém vydání Dekarbo briefu.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu. Podle europoslanců by si ale EU měla lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů – neskončí bez práce.
Předseda vlády Andrej Babiš se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát o energetice. Proč jsou ceny elektřiny tak vysoké? A jak ruská invaze na Ukrajinu změnila hru?
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát boj proti dezinformacím. Jak se země na východním křídle vyrovnávají s touto výzvou? Berou dezinformace vážně ti, kteří jsou u moci?
