Černé uhlí se loni podílelo na celkové hrubé výrobě elektřiny v Evropské unii z 3,7 procenta, což odpovídalo 105.601 gigawatthodinám (GWh). Na hnědé uhlí pak připadl podíl 5,5 procenta, respektive 154.186 GWh, informoval dnes unijní statistický úřad Eurostat. V roce 2024 klesl celkový podíl uhlí na výrobě elektřiny poprvé pod deset procent a loni sestoupil na historicky nejnižší hodnotu 9,2 procenta. V České republice je ale výrazně vyšší.
Pro Českou republiku Eurostat za rok 2024 uvádí, že podíl uhlí na výrobě elektřiny činil 36 procent. Přesná data za loňský rok zatím nejsou za všechny členské státy k dispozici.
V roce 1990 se uhlí podílelo na výrobě elektřiny v EU více než jednou třetinou. O deset let později klesl celkový podíl uhlí na 30,4 procenta a tento trend pokračoval i v dalších letech, jen s mírným oživením v období 2011 až 2012 a pak 2021 až 2022.
V roce 1990 byly černé a hnědé uhlí druhým a třetím největším zdrojem výroby elektřiny s podílem 19,8 procenta, respektive 15,3 procenta na hrubé výrobě. V roce 2025 však černé a hnědé uhlí představovaly až sedmý a šestý největší zdroj výroby elektřiny, a to za teplem vyrobeným v jaderných elektrárnách, zemním plynem a obnovitelnými palivy. Oba druhy uhlí překonalo ve výrobě elektřiny nejprve teplo z jádra v roce 1994, zemní plyn v roce 2019, vodní a větrná energie v roce 2023 a solární energie v roce 2024.
Težba uhlí klesá
Pokles ve využívání uhlí k výrobě elektřiny jde ruku v ruce s rekordně nízkou těžbou a spotřebou uhlí. Loni podle odhadů dosáhla spotřeba černého a hnědého uhlí v EU nových historických minim, a to 107 milionů tun, respektive 184 milionů tun.
Některé země EU navíc v posledních letech postupně od uhlí zcela upouštějí, případně ho přestávají využívat k výrobě elektřiny a tepla. V roce 2021 přestalo Portugalsko používat černé uhlí k výrobě elektřiny a v roce 2024 Slovensko ukončilo těžbu hnědého uhlí. V EU tak zůstalo osm zemí, které hnědé uhlí stále těží.