Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Web Update EU přináší přehled dosavadních postihů.
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Web Update EU přináší přehled dosavadních postihů.
Stávající nastavení pravidel EU pro energetické zdroje ohrožuje podle tuzemských energetických firem bezpečný přechod k čistějším energetickým zdrojům. Takzvaná taxonomie podle nich znevýhodňuje jádro a zemní plyn.
Česko i přes rozvoj zejména solárních elektráren z posledních let nadále výrazně zaostává v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
V současnosti větrná energie v Česku téměř neexistuje. Pokud chce ale země splnit cíle, ke kterým se zavázala v rámci Green Dealu, měla by rozvoj větrné energetiky podpořit.
Jak se Ústeckému kraji daří porcování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? Podívejte se na rozhovor s radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
Hnědouhelný důl Turów se stal předmětem hned několika sporů, pro Polsko je ale důležitý. A to zejména z hlediska energetické bezpečnosti a symbolismu, spíše než z ekonomických důvodů.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Trojice českých uhelných krajů, kterou čeká konec těžby a ozelenění celé ekonomiky, sází do budoucna na vodík. Kraje mají v plánu spolupracovat a zapsat se na mapě Česka, ale i Evropy, jako „vodíková údolí“.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
V červnu se do Karlových Varů sjedou evropští politici, zástupci unijních uhelných regionů a stakeholdeři. V rámci dvoudenního výročního „politického dialogu“ budou řešit proměnu uhelných regionů, na kterou Evropská unie vyčlenila extra dotace.
Peníze z kohezních fondů investované v minulém dotačním období do uhelných regionů těmto oblastem příliš nepomohly se zlepšením socioekonomické situace a proměnou energetiky. Vyplývá to z nedávné zprávy Evropského účetního dvora.
Projekty jsme ještě formálně nepodpořili, pokud tam budou nějaké rizikové věci, tak budou muset být nahrazeny jinými projekty, říká ke kritizovaným strategickým projektům na spravedlivou transformaci náměstek pro řízení sekce ekonomiky životního prostředí na MŽP Jan Kříž.
V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů.
Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace. Schválení českého plánu Evropskou komisí ale nejde hladce.
Na Green Deal dříve či později stejně musí všichni přistoupit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na kvalitu ovzduší Jan Hovorka. Vliv člověka na kvalitu životního prostředí podle něj není věc názoru, a kdo tvrdí opak, nemá správná data.