Ministři zemědělství členských států EU se v pondělí v Lucemburku shodli na společné pozici k reformě zemědělské politiky po roce 2027. Kompromis počítá s větší flexibilitou pro jednotlivé země a povinnou podporou mladých farmářů. O pravidlech pro zastropování dotací i celkovém objemu peněz se ale teprve rozhodne.
Schválená pozice Rady EU má sloužit jako základ pro další jednání s Evropským parlamentem.
Kompromis počítá s povinnou definicí aktivního zemědělce. Členské státy si ji budou moci přizpůsobit vlastním podmínkám, aby podporu získávali zemědělci, kteří se skutečně věnují zemědělské činnosti.
Budoucí systém přímých plateb má zároveň lépe zohledňovat situaci jednotlivých podniků. Rada EU počítá s takzvanou degresivní podporou podle výměry, která umožňuje postupně snižovat platby podle velikosti příjemce. Státy budou moci také dobrovolně zavést přerozdělovací podporu ve prospěch určitých skupin zemědělců, například menších podniků.
Konkrétní pravidla pro snižování plateb a jejich zastropování ale dohodnuta nejsou. Rozhodne se o nich až při jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU.
Mladí zemědělci dostanou povinně vyšší podporu
Další kompromis se týká mladých farmářů. Členské státy jim budou muset poskytovat vyšší podporu v rámci nového systému přímých plateb a pomáhat jim se zahájením podnikání. Zároveň budou muset připravit strategii generační obměny a balíček opatření pro začínající zemědělce. Ten má zahrnovat také přístup ke vzdělávání, poradenství a dalším formám podpory.
Dohoda dává členským státům větší prostor při rozhodování o tom, jak naplnit společné evropské cíle.
„Komise navrhla řadu povinných nástrojů a opatření, zatímco Rada se ve své pozici přiklání spíše k dobrovolným opatřením,“ uvedl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
Eurokomisař upozornil, že Komise chtěla zachovat povinné nástroje na podporu ekologického zemědělství a posílit řízení klimatických rizik. Jako příklad uvedl pojištění, které podle něj v současnosti pokrývá jen přibližně pětinu zemědělské produkce EU. Schválená pozice Rady počítá s podporou pojištění, jeho povinné zavedení ale nepožaduje. Dobrovolné bude také přerozdělování části dotací nebo zřizování služeb, které farmářům zajistí náhradní pracovníky při nemoci či rodičovské dovolené.
Česko kompromis podpořilo
Česko na jednání zastupoval ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), který kompromis podpořil. Spolu se Slovenskem však připojil prohlášení zdůrazňující priority obou zemí.
„Konečná dohoda musí zajistit dostatečně financovanou a skutečně jednodušší společnou zemědělskou politiku, která respektuje podmínky jednotlivých členských států a chrání produkci potravin, zaměstnanost a životaschopnost zemědělských podniků,“ stojí ve společném česko-slovenském prohlášení, které citovala ČTK.
Podle ministra se podařilo prosadit hlavní české požadavky, mezi něž patří podpora potravinářství, zachování podpory pro citlivé sektory, snížení administrativní zátěže a podpora generační obměny zemědělců.
Další jednání se nyní přesunou k Evropskému parlamentu, který má svou pozici přijmout v lednu 2027. O konečné podobě zemědělské politiky však zásadně rozhodne také dohoda o dlouhodobém rozpočtu EU. Ta určí celkový objem peněz pro zemědělce i pravidla pro rozdělování podpory. Evropská komise navrhla na podporu příjmů zemědělců a krizová opatření vyčlenit přibližně 300 miliard eur, konečná částka ale zatím není dohodnuta.