Od ledna musí dovozci hliníku, cementu nebo hnojiv platit speciální uhlíkové clo, které má ochránit evropský průmysl. Jak funguje a co se od něj čeká? A jaké úpravy Evropská komise na poslední chvíli udělá?
Další předsednický půlrok je téměř za námi. Proto jsme v aktuální epizodě podcastu Evropa zblízka probrali, jak si aktuálně předsednické Dánsko ve vedoucí roli Rady EU vedlo a jaká jsou očekávání od jeho nástupce – Kypru.
Politici by měli denně opakovat, že rozvoj OZE je veřejný zájem. Stát by pak měl vytvářet ekonomicky motivující prostředí, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz o budování obnovitelných zdrojů energie v Česku Štěpán Chalupa.
Jak si Česko vede v dekarbonizaci ekonomiky? Jak se mění české zemědělství, jak se daří Česku renovovat budovy a jak se se snižování emisí vypořádává těžký průmysl? Máme v Česku zelené investiční prostředí a vhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů?
Na přelomu roku se v EU vystřídá vedení Rady. Nyní předsedající Dánsko nahradí Kypr. Jak si Dánové vedli v zelené agendě a proč se jim tolik nevedlo v podpoře Ukrajiny? Jaká jsou očekávání od kyperského předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor Ondřej Plevák.
Schyluje se k další úpravě evropských klimatických opatření. Evropská komise navrhla silnější pojistku pro výkyv cen emisních povolenek a chystá se další omnibus. Konkrétní návrhy se ale stále rýsují. Více se dozvíte v prosincovém vydání Dekarbo briefu.
Evropská komise reaguje na volání po zjednodušení unijní legislativy za účelem posílení evropské konkurenceschopnosti a představila již několik zjednodušujících balíčků – tzv. omnibusů. Návrh, který řeší digitální prostředí vyvolal rozporuplné reakce.
Zatímco Evropská unie zmírňuje některá svá klimatická opatření, v Česku se rýsuje nová vláda, která řadu z nich přímo odmítá.
Český průmysl vždycky uměl vyrábět složité technologie, a daří se mu i v těch „zelených“ – v elektroautech, vodních turbínách nebo 3D tiskárnách. Teď má velký potenciál toho využít i v exportu. Co je k tomu zapotřebí?
Zemědělci mívají někdy zkreslená očekávání – čekají, že největší emise budou z provozu zemědělských strojů, říká Petr Koňata, expert na uhlíkovou stopu ze společnosti CI3. Ve skutečnosti ale stojí za emisemi zejména hnojiva, která se vyrábějí z fosilních paliv.
Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.
Evropská unie se poprvé v historii dohodla na jednotných pravidlech pro chov, prodej, dovoz, identifikaci a ochranu psů a koček. Klíčovou součástí dohody je povinné čipování všech psů a koček v celé EU.
Odmítání dekarbonizace se ekonomicky nevyplatí, ČR by to izolovalo. Doufám v pragmatismus nové vlády, říká v nové epizodě podcastu Evropa zblízka Štěpán Vizi, expert z Centra pro dopravu a energetiku.
Konference WHO o kontrole tabáku, uzavřená v sobotu, příliš velký pokrok nepřinesla. Kompromis se nepodařilo najít v tom, jak do budoucna regulovat e-cigarety a další novinky, ani jestli zakázat cigaretové filtry. Hledá se viník, který za status quo může.
Návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 je na světě teprve několik měsíců, už teď se o něj ale vede institucionální bitva – zatím mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Nástupce velkého programu EU na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa dostává první jasné obrysy. Kromě méně přísných pravidel má tentokrát přinést hlavně daleko více peněz. Co od něj čekají Češi?
Evropská komise v létě představila návrh víceletého unijního rozpočtu na roky 2028-2034, během listopadu ale pod tlakem europoslanců přistoupila k jeho úpravám. Proč? K jakým? A co na rozpočtovou bitvu říká Česko?
Evropské země i evropské instituce jsou v poslední době otevřenější vůči jaderné energetice, a to i co se týče její podpory. „Bitva o jádro“ však podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) ještě není vyhraná.
