EU slibuje vědcům a inovátorům dvakrát větší balík peněz než dosud

Nástupce velkého programu EU na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa dostává první jasné obrysy. Kromě méně přísných pravidel má tentokrát přinést hlavně daleko více peněz. Co od něj čekají Češi?Projekt nazvaný stejně jako hrdina z oblíbeného sci-fi filmu NEO zkoumá způsoby, jak by se v nanostrukturách DNA dala lépe uchovávat data, například pro potřeby archivace. Současná média jako harddisky totiž nenabízí skutečně dlouhodobé řešení, zatímco DNA by mohlo. Jestli se tato myšlenka skutečně může stát realitou, zkoumá mezinárodní konsorcium, do kterého patří také odborníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Na uchovávání cenných objektů se zaměřuje také projekt SIMIACCI. Ten má za úkol zefektivnit řízení kvality vnitřního prostředí v galeriích, knihovnách, archivech nebo muzeích v Evropě, díky čemuž se sníží jejich spotřeba energie a zároveň zlepší konzervace vystavených artefaktů. Jedním z 15 partnerů projektu se stalo také české Národní technické museum. Tyto dva projekty s českou účastí, ač z úplně jiného oboru, mají jedno společné. Podařilo se je zrealizovat jen díky penězům z programu EU na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa. Právě o něm, stejně jako o jeho připravovaném „nástupnickém“ programu po roce 2027, byla listopadová konference České dny pro evropský výzkum (CZEDER 2025) v Praze. Pořádalo ji Technologické centrum Praha (TC Praha) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Konference se každý rok, letos už po dvaadvacáté, zaměřuje hlavně na české zkušenosti, úspěchy a očekávání. Jak se tedy Čechům daří unijní prostředky na vědu, výzkum a inovace využívat? „Naše výsledky se rozhodně zlepšují, ale všichni víme, že můžeme dělat víc,“ shrnul českou situaci Michal Pazour z TC Praha. Jak ukazuje jedna z analýz centra, přestože Češi teď získávají vyšší podíl prostředků z Horizontu Evropa než z jeho předchůdce Horizontu 2020 (1,28 % vs. 0,92 %), Česká republika „stále zůstává pod úrovní, která by odpovídala jejímu ekonomickému a výzkumnému potenciálu“. Ačkoliv se Čechům také daří postupně zvyšovat podíl projektů, u kterých figurují jako tzv. koordinátoři, což posiluje český hlas a vliv, i v tomto ohledu se země stále nachází pod průměrem EU. Velký prostor pro zlepšení leží například ve využívání prestižních ERC grantů, které financují špičkový výzkum. Na jednu stranu sice platí, že se na ně vědci z Česka více zaměřují, pokud ale jde například o tzv. startovací ERC granty pro mladé vědce na začátku kariéry, z letošních 478 úspěšných žadatelů jich z Česka pochází pouze pět. „Pokud chceme mít nejlepší (výzkumné) instituce, musí v téhle zemi být mnohem více ERC grantů než dosud. Musí to podporovat nejen vláda, ale musí existovat také jednotná pravidla institucí,“ apeloval náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl (ODS).

Více peněz, jednodušší pravidla?

Evropská komise v létě představila svůj návrh dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který se nese ve znamení boje za konkurenceschopnost a zjednodušování. Poznat je to například v počtu různých fondů či nástrojů financování – zatímco nyní jich existuje více než 50, nově jich má být „pouze“ 16. Centrem všeho se má stát nový Evropský fond konkurenceschopnosti (ECF), či jednoduše Fond konkurenceschopnosti. Vědci a inovátoři napříč EU zřejmě ocení, že jejich podpory se změny tolik nedotknou. „Horizont je navržený jako samostatný program se silným, téměř dvojnásobným rozpočtem než dosud,“ poznamenal na konferenci Francisco de la Torre Francia z Evropské komise. Unijní exekutiva tentokrát navrhuje objem programu na 175 miliard euro. Struktura zůstává velice podobná, tentokrát půjde o čtyři pilíře. Hlavně ve druhém pilíři se projevuje úzké propojení s Fondem konkurenceschopnosti, sdílejí totiž stejné oblasti, které z nich lze podpořit. Jedná se o „Čistou tranzici a průmyslovou dekarbonizaci“, „Zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku“, „Digitální leadership“ a „Odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír“.Jak vysvětlil de la Torre Francia, Komise tentokrát navrhuje co největší flexibilitu evropských fondů, zatímco chce zachovat předvídatelnost všude tam, kde je to nutné. „A ve výzkumu to potřeba je. Proto chceme vybalancovat předvídatelnost s nezbytnou flexibilitou, aby EU dokázala reagovat na nově se objevující potřeby a potenciální krize,“ argumentoval expert. Pokud jde o konkrétní změny směrem ke zjednodušování, Komise žadatelům o podporu slibuje například jednodušší reporting projektů, rychlejší procedury, méně „preskriptivní“ pravidla nebo pevné ukotvení tzv. lump sum financování (vysvětlujeme zde). Jednou z novinek jsou tzv. Moonshot projekty, které mají Evropě pomoct stát se lídrem ve strategických oblastech jako čistá letecká doprava, kvantové počítání, regenerativní léčba, fúzní energie nebo pozorování oceánu. Do takových projektů by směřovaly peníze z nového Horizontu, Fondu konkurenceschopnosti, stejně jako z národních a soukromých zdrojů. Další novinky, které by nově navržený program Horizont mohl přinést, jsou popsané zde.

České priority

Vyjednávání o rozpočtu, a tím pádem také o podobě nového Horizontu, jsou ale téměř na začátku a potrvají minimálně do konce příštího roku. Mnohé se tak může ještě změnit. Co oceňují a prosazují konkrétně Češi? České republice se líbí dvojnásobný rozpočet (pokud nepůjde na úkor kohezních dotací), samostatnost fondu nebo větší zaměření na zmíněné ERC granty nebo na tzv. Akce Marie Sklodowské Curie (MSCA), které pomáhají financovat „vyměňování“ výzkumných pracovníků napříč EU, a to i mezi akademickou a podnikovou sférou. „Jako Česko jsme také uvítali myšlenku, že podpora pro některé oblasti jako zemědělství by se měla posunout od dotací k podpoře inovací skrze rámcový program. To je na evropské úrovni revoluční myšlenka, ale potřebná. Držme si palce, že tyto myšlenky přežijí politické vyjednávání. Česko je velmi dobře vybavené tohoto přístupu využít ve svůj prospěch,“ nechal se slyšet Jiří Nantl. Češi ale mají také svoje návrhy nebo různé „doplňující dotazy“ ohledně praktické implementace, u kterých chtějí po Komisi vysvětlení. „Zajímá nás, jak to celé bude fungovat v praxi, hlavně v synergii s Fondem konkurenceschopnosti, a jak se na to budeme schopní adaptovat na národní úrovni,“ nechala se slyšet Lucie Núñez Tayupanta, ředitelka odboru výzkumu a vývoje MŠMT. Zásadní podle ní bude například také to, aby veškeré peníze z programu nesměřovaly pouze do oblasti bezpečnosti a obrany, i když Češi samozřejmě chápou a přijímají, že jde o jednu z hlavních priorit. „Trochu se bojíme toho, aby se všechny výzkumné projekty nebo aktivity nemusely označovat za ,přispívající k bezpečnosti a obraně‘ jen z toho důvodu, aby získaly financování,“ doplnila ředitelka. Narážela tak na jeden z návrhů Komise, který říká, že nový Horizont může podporovat projekty či technologie dvojího užití, tedy vojenského i civilního. Detailnější reflexi všech různých aspektů nově navrženého programu z české perspektivy nabízejí odborníci Technologického centra Praha ve své nedávné analýze. Je ale jasné, že rozhodnutí padají hlavně na politické úrovni. Svůj vlastní impuls do české vyjednávací strategie by tak mohla přinést nová vláda, která má už brzy vzniknout.

Česká věda si přeje, aby EU kvůli inovacím nezapomněla na základní výzkum

Jak maximalizovat dopad výzkumu?

Konference CZEDER se tentokrát blíže dotkla ještě jednoho tématu – tzv. valorizace znalostí (knowledge valorisation). Co to znamená? V podstatě jde o snahu co nejvíce zvýšit socioekonomický dopad výzkumu a inovací. Může jít jak o komerční využití vědeckých výsledků, tak o jejich použití ve veřejném zájmu. Vznikat mohou produkty, služby nebo politiky. „Chceme se ujistit, že dobré nápady nezůstanou ležet na polici, ale stanou se úspěšnými. Že firmy zůstanou dynamické a porostou u nás v Evropě. Zkrátka že výsledky veškeré naší spolupráce přinesou Evropě benefity,“ vysvětlila Szilvia Nemeth z Evropské komise, která má tuto oblast na starosti. EU pro tento účel například vytvořila platformu, která pomáhá univerzitám, výzkumníkům nebo firmám výsledky jejich práce co nejlépe zhodnotit – například různými doporučeními nebo propojováním relevantních aktérů. Unie se zkrátka snaží o budování tzv. znalostních infrastruktur a profesních sítí. Jak prozradila Nemeth, Komise v rámci nového programu Horizont připravuje jejich další financování. Také v Česku existuje několik cest, jak mohou zájemci „ovoce své práce“ valorizovat. Často se zaměřují na tzv. transfer technologií. „Vyzdvihl bych hlavně Technologickou inkubaci pod agenturou CzechInvest (podporující startupový ekosystém, pozn. red.) nebo pilotní projekt Technologické agentury, který podporuje první roky vytváření spin-offů,“ řekl biochemik Martin Fusek, jeden z průkopníků transferu technologií v ČR. Jednou z překážek valorizace znalostí ale zůstává měření jejích dopadů. Vedle ekonomických ukazatelů je totiž třeba hodnotit i „nekomerční přínosy“, jako jsou vzdělávací výsledky nebo zlepšení kvality života. Evropská komise nicméně slibuje, že vyvíjí nové metriky a ukazatele, které mají měřit skutečný dopad zhodnocování znalostí.