Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Z pohledu většiny unijních lídrů „fertilní“ jednání zkazilo Polsko spolu s Maďarskem. Nesouhlasili totiž s předpřipravenými závěry summitu, které se týkaly otázky migrace.
Podle informací redakce se premiérům Mateuzsi Morawieczkému a Viktoru Orbánovi nelíbili části o externích aspektech migrace a azylové politice. Podle zdroje blízkého jednání zaujali „devastační“ postoj.
Polsko-maďarský blok českých zájmů
Jednání v Bruselu trvalo až do pozdních nočních hodin, závěry však nepřineslo.
„Polsko a Maďarsko blokují celý text, nepovažuji to za šťastné. Doufám, že se jejich postoj změní, protože blokují i naše zájmy. Ti co nám doma říkají, ať postupujeme ve spolupráci s Polskem a Maďarskem, opravdu nevědí, o čem mluví,“ komentoval v pátek ráno jednání český premiér Petr Fiala (ODS).
Odkazoval přitom na hnutí ANO a jeho předsedu Andreje Babiše. Ten se v poslední době staví proti dohodnuté reformě migrační a azylové politiky EU. Nepravdivě tvrdí, že dohoda obsahuje povinné kvóty na rozdělování migrantů. Babiš kvůli tomu před začátkem jednání Evropské rady vyzval premiéra Fialu, aby se postavil na stranu polského premiéra Morawieckeho a jednání blokoval.
Polská a maďarská delegace až do noci zkoušely závěry o migraci proškrtat. Když jim to nevycházelo, prosazovaly do textu všechny dosavadní dohodnuté formulace o migraci, a to téměř z celé historie jednání o tomto tématu.
Cíl: Více peněz na ukrajinské uprchlíky
Česko se na stranu blokujících zemí nepřipojilo, delegace v čele s Fialou se ale snažila závěry o migraci upravit. Konkrétně šlo o zvýšení platby za přijímané migranty. Podle zdroje blízkého jednání jde o vyrovnání částky, kterou třeba Francouzi požadují za migranty z afrických a blízkovýchodních zemí.
Země, které dnes hostí ukrajinské uprchlíky, získávají za každého přijatého člověka přibližně 100 eur (odhady se liší dle metody výpočtu). Reforma migrační a azylové politiky nicméně počítá s tím, že země, které nebudou chtít převzít od zatížených států migranty, budou muset zaplatit asi 20 tisíc eur v rámci tzv. povinné solidarity. Česko je ochotné finančně pomáhat, chtělo by však získat více peněz na péči o ukrajinské uprchlíky, kteří se již nyní v zemi nacházejí. A právě to se snaží do závěrů prosadit.
Úsilí české delegace však na rozdíl od Poláků a Maďarů není podle informací redakce podmíněno blokací. Česku totiž na přijetí závěrů velmi záleží.
„Podařilo se mi dostat do závěrů přímé zmínky o podpoře členských zemích, kteří hostí velké počty uprchlíků. Pokládám to za velký úspěch,“ uvedl Fiala. Pokud by se však nepodařilo závěry odsouhlasit, Česká republika o slíbené peníze přijde.
Debata o migraci bude pokračovat i v pátek dopoledne, je ale možné, že nedospějí k žádným závěrům. V tom případě by připravovaného dokumentu část o migraci vypadla a zůstaly by jen ty body, na kterých se lídři shodli.
Italská premiérka se podle informací redakce snažila celou čtvrteční noc Polsko a Maďarsko přesvědčit, aby se svého blokačního postoje vzdali. O to samé se pokusila ještě v pátek ráno na pracovní snídaní, a to spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Hledáme společná témata, vzkazuje Metsola
Nosným tématem čtvrtečního jednání rady byla i Ukrajina a navýšení pomoci na její podporu a poválečnou rekonstrukci. Prezidenti a premiéři členských zemí odsouhlasily vytvoření Nástroje pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur, který nedávno představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Nástroj bude určen hlavně na vytvoření nových fondů nebo grantů určených pro východoevropskou zemi po skončení války.
Jednota lídrů však i přes veškerou snahu nebyla garantována, i kvůli dlouhodobému proruskému postoji Viktora Orbána. Ten vyvolal negativní reakce lídrů EU ještě před samotném jednání, kdy na sociální sítě nahrál video z balkónu budovy Evropské rady. Ve videu, které podkreslil dramatickou hudbou, se ptal, kde jsou peníze daňových poplatníků, a tvrdil, že EU je na pokraji bankrotu. Někteří evropští novináři mu odkázali, že evropské peníze najde třeba na visutém mostku, který stojí na prázdném poli na východě Maďarska.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola ve čtvrtek na dotaz redakce EURACTIV.cz na postoj maďarského premiéra odpověděla, že se snaží hledat průniky v postojích. „Ráda bych se soustředila na body, ve kterých jsme jednotní, ne na to, co nás rozděluje,“ dodala.
Evropská rada také přivítala dokončení 11. balíčku protiruských sankcí. Zatím poslední balíček, který úspěšně dotáhlo švédské předsednictví v Radě EU, se snaží omezit obcházení dosavadních sankcí skrze třetí země. Lídři některých členských zemí, zejména z Pobaltí, už otevřeli debatu i o 12. balíčku, který by se podle nich měl týkat hlavně dodávek jaderného paliva od ruské státní společnosti Rosatom.
Kurti „prošustroval“, co se dalo
Neplánovaným tématem čtvrtečního jednání Evropské rady se stala i aktuální situace v Srbsku a Kosovu. Podle informací redakce téměř všichni lídři členských zemí zaujali negativní postoj ke krokům kosovského premiéra Albina Kurtiho. Kosovský lídr podle nich rozdmýchává konflikt vzešlý z jarních komunálních voleb. Diplomatické zdroje říkají, že Kurti „prošustroval“ dobrou pověst Kosova, kterou si tato země po desetiletí budovala.
Před prvním dnem jednání se lídři evropských institucí setkali taky s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Tématem jednání byla rovněž situace na Ukrajině a posílení vojenské pomoci válkou zmítané zemi.
Nevyhnuli se ani nadcházejícímu summitu NATO ve Vilniusu, který bude v první polovině července. Hlavním bodem tohoto jednání měl být vstup Švédska do NATO. To však blokují Maďaři i Turci a podle informací redakce se dosud nepodařilo s nesouhlasem spojenců pohnout. Výrazným problémem je působení kurdské menšiny ve Švédsku.
Následující zastávka: Čína
V pátek je na programu Evropské rady očekáváná diskuse o Číně, která bude podléhat přísnému utajení. Jedním z citlivých témat bude návrh na zákaz vyvážení specifického zboží do Číny. Podle diplomatického zdroje se tento návrh některým členským státům nelíbí, vidí v něm totiž odejmutí části národní ekonomické suverenity směrem na celoevropskou úroveň.
Lídři také zřejmě vyzvou Čínu k tomu, aby použila svůj vliv a „zatlačila na Rusko“ tak, aby zastavilo agresi a stáhlo vojáky z Ukrajiny. Vyplývá to z dokumentů, které má redakce EURACTIV.cz k dispozici.
