Zástupci členských států EU podpořili nový balík sankcí proti Rusku i půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Maďarsko a Slovensko přestaly opatření blokovat.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU.
Členské státy EU se snaží najít způsob, jak zajistit prodloužení unijních sankcí v případě maďarského veta. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se totiž musí prodlužovat každých šest měsíců.
Estonsko chce, aby ostatní země Evropské unie zbavily Maďarsko hlasovacího práva v EU. Píše o tom agentura DPA. Požadavek souvisí s tím, že Maďarsko si vynutilo vyjmutí několika Rusů z unijního sankčního seznamu.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Zastavit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do střední Evropy a následné zvýšení cen je nepřijatelné, řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň znovu pohrozil, že pokud nebudou dodávky obnoveny, zablokuje další prodloužení protiruských sankcí.
Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy.
V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
