Evropská komise se zřejmě chystá zmírnit plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Frakce Evropských konzervativců a reformistů na ni teď apeluje, aby nezapomněla ani na nákladní dopravce.
Do konce roku se toho bude v Bruselu asi dít ještě hodně. Komise plánuje předložit několik důležitých balíků návrhů – jeden z nich se dotýká také dopravy a automobilového průmyslu. Příští týden má spatřit světlo světa návrh nových standardů CO2 pro automobily a dodávky, stejně jako deregulační omnibus na míru sektoru nebo speciální bateriová strategie.
V tomto kontextu se nejvíce mluví o nechvalně proslulém zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, který se pravděpodobně zmírní. Tlačí na to totiž sami výrobci, někteří europoslanci a také skupina nejméně sedmi členských států, kam patří i Česko.
Hlavně velcí producenti aut Německo a Itálie chtějí, aby EU povolila pokračování prodeje plug-in hybridů a automobilů se spalovacím motorem, které jezdí na takzvaná CO2 neutrální paliva, i za horizont roku 2035. Komise vysílá signály, že toto volání alespoň částečně vyslyší – cíl by se podle spekulací v médiích mohl posunout na rok 2040.
Dopis: Nákladní doprava potřebuje zvláštní přístup
Se svým konkrétním apelem, kam by se unijní regulace měla vydat, teď přišla i europarlamentní frakce Evropských konzervativců a reformistů, kam spadá třeba česká ODS. Týká se nákladní dopravy – mluví se totiž o tom, že Komise navrhne povinné cíle pro nákup vozidel s nulovými emisemi (ZEV) pro silniční dopravce. O konkrétních procentech a časovém harmonogramu se zatím pouze spekuluje, jednalo by se každopádně o další povinnost, která by doplnila už platné CO2 standardy pro dodávky na jedné a těžká vozidla (HDV) na druhé straně.
V dopise adresovaném předsedkyni Komise Ursule von der Leyen a několika dalším eurokomisařům, kterých se téma dotýká, europoslanci argumentují, že přechod k ekologičtější silniční dopravě se povede jen v situaci, kdy bude dávat smysl z ekonomického a provozního hlediska.
„Současná významná technologická a infrastrukturní omezení, zejména v oblasti těžké a specializované dopravy, znamenají, že zavádět plošné povinnosti na celý sektor je nerealistické. V některých odvětvích, jako je přeprava chemických látek, platí bezpečnostní standardy, které by dál omezily praktičnost takových emisních povinností,“ píše se v dopise, pod kterým je jmenovitě podepsaný také Alexandr Vondra, koordinátor frakce ECR ve výboru pro životní prostředí ENVI.
„Zavedení povinných nákupních kvót, které přehlížejí provozní realitu, by mohlo destabilizovat odvětví, na kterém je Evropa silně závislá, a zároveň oslabit důvěru v širší cíle EU v oblasti dekarbonizace,“ argumentují dál europoslanci ECR.
Lepší přístup by podle nich zahrnoval vybudování robustní infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva, skutečnou technologickou neutralitu (která zahrne i hybridy nebo alternativní paliva), smysluplné investiční pobídky a stabilní, předvídatelné regulace.
S podobným apelem přišla na konci listopadu také Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU). Pod petici, která argumentuje proti zavedení povinných nákupů bezemisních vozidel, se údajně podepsalo 5 302 dopravců a přepravců z celé EU.
Kdo to vidí jinak?
Kritika ale není jednotná napříč celým sektorem nákladní dopravy. Firemní flotily, které se samy zavázaly ke kompletnímu přechodu na vozidla s nulovými emisemi, jsou více nakloněné tomu zavádět nové povinnosti pro celé odvětví.
Energetická společnost EDF, která provozuje flotilu více než 48 000 osobních aut a dodávek, se zavázala k elektrifikaci svého vozového parku do roku 2030. Zároveň doporučila, aby Evropská komise zavedla směrnici, podle níž by všechny flotily se 100 a více vozidly (včetně leasingových společností a půjčoven) mohly od roku 2030 nakupovat pouze nízkoemisní osobní a lehká užitková vozidla.
Ať už návrhy pro nákladní dopravu dopadnou jakkoliv, jedno je jasné – EU postupně oslabuje své kdysi velmi přísné emisní cíle. Teď je jen otázka, jak moc.
Ne všichni ale s tímto směřováním souhlasí. Například zastřešující federace pro nevládní organizace v sektoru dopravy T&E argumentuje, že po nedávném oslabení klimatického cíle pro rok 2040 a odkladu systému obchodování s emisními povolenkami ETS2 jsou ambiciózní cíle ohledně CO2 standardů ještě důležitější.
„Oslabený cíl pro rok 2040 a zpoždění ETS2 podkopávají jasnou cestu k větší energetické bezpečnosti. Dodržování ambiciózních norem pro emise CO2 z automobilů je nyní důležitější než kdy jindy, aby evropským spotřebitelům a podnikům vyslalo jasný signál, že evropská ekonomika se ubírá zelenou cestou. Čím více nahlodáváme klíčové základy Zelené dohody pro Evropu, tím déle zůstáváme rukojmími nestabilních trhů s fosilními palivy,“ varuje manažer T&E pro klimatickou politiku Federico Terreni.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
