Specializované protikorupční úřady mohou pomoci odhalovat korupci, ale samy nezaručí, že za ni budou potrestáni i mocní. Zkušenosti devíti zemí EU ukazují, že rozhoduje především nezávislost vyšetřovatelů, politická vůle a rychlost justice.
Šest měsíců po změně vlády zadržely maďarské orgány dva bývalé ministry předchozí vládní strany, kteří čelí obviněním z korupce a zpronevěry. Zatčeni byli také dva bohatí podnikatelé s úzkými vazbami na bývalou vládu. Vláda strany Tisza mezitím zřídila Národní úřad pro navracení a ochranu majetku, posílila pravomoci Úřadu pro integritu a přivedla Maďarsko do Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Veřejnost nyní čeká, zda spravedlnost dostihne i nejvyšší představitele bývalé vlády.
Podle Istvána Jánose Tótha, ředitele budapešťského Centra pro výzkum korupce, se zejména v zemích bývalého východního bloku stále nedaří plně prosadit fakt, že bez právního státu není prosperity. Zkušenosti devíti zemí EU – Bulharska, Česka, Finska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Slovenska – ukazují, že specializované protikorupční instituce mohou pomoci, samy však problém nevyřeší.
Zvláštní úřad nestačí
Maďarský Úřad pro integritu vznikl za vlády Viktora Orbána pod tlakem Evropské komise a jeho zřízení bylo podmínkou pro uvolnění unijních peněz. Nedostal však účinné pravomoci a významné kauzy se zastavovaly u státního zastupitelství. Podle Tótha není samostatný protikorupční orgán nutný, pokud justice funguje správně. Pokud je ale nezávislost státního zastupitelství narušena, může nová instituce přimět k aktivitě i další orgány. Její zřízení je politickým rozhodnutím.
Rumunské Národní protikorupční ředitelství (DNA) se zaměřuje na středně závažnou a vysokou korupci a může vyšetřovat ministry, poslance, starosty i vysoké úředníky. V roce 2025 vynesly rumunské soudy v případech DNA 289 pravomocných odsuzujících rozsudků. V roce 2024 jich bylo 391. Ředitelství dál vyšetřovalo významné kauzy, jeho činnost však v posledních letech oslabily legislativní změny i klesající politická pozornost věnovaná boji proti korupci.
Lotyšský Úřad pro prevenci a potírání korupce (KNAB) vyšetřuje korupci, sleduje střety zájmů veřejných činitelů a kontroluje financování politických stran i předvolebních kampaní. Organizace Transparency International Latvia / Delna jej označuje za svého nejdůležitějšího partnera ve veřejném sektoru. Zároveň upozorňuje, že práce jediné instituce nestačí.
Litva má od roku 1997 Úřad pro zvláštní vyšetřování (STT), od roku 2000 nezávislý na výkonné moci a odpovědný prezidentovi a parlamentu. Vyšetřuje korupci, hodnotí rizika a věnuje se prevenci. V roce 2025 zahájil 98 přípravných řízení a 51 případů předal soudu.
V Česku plní hlavní specializovanou vyšetřovací roli Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), útvar Policie ČR zaměřený mimo jiné na závažnou hospodářskou kriminalitu a korupci. Spolupracuje se státními zástupci i domácími a zahraničními orgány.
Politika může protikorupční instituce oslabit
Polský Ústřední protikorupční úřad (CBA) funguje od roku 2006 a může provádět operativní činnost, vyšetřování i kontroly. Jeho činnost dlouhodobě provázejí spory. Jeho zakladatel Mariusz Kamiński byl v roce 2023 odsouzen za zneužití pravomoci. Prezident Andrzej Duda jej v lednu 2024 omilostnil navzdory zápornému stanovisku generálního prokurátora.
Bulharsko v roce 2026 protikorupční instituce znovu reorganizovalo. V lednu rozhodlo o zrušení antikorupční komise, parlament pak v květnu schválil její obnovení. Členy nyní jmenuje několik institucí a předsednictví se každoročně střídá. Změny mají rozdělit vliv na jmenování a posílit nezávislost komise.
Slovensko samostatný nezávislý protikorupční úřad nemá. Národní kriminální agentura (NAKA) a Úřad speciální prokuratury byly po návratu Roberta Fica k moci v říjnu 2023 zrušeny. Jejich agendu převzal mimo jiné policejní Úřad boje proti organizované kriminalitě (ÚBOK). Evropská komise i odborníci varovali, že zrušení obou institucí oslabí kapacitu a zkušenosti potřebné pro vyšetřování složité korupce na vysoké úrovni. Po změnách trestního zákoníku a reorganizaci institucí počet zahájených korupčních řízení výrazně klesl.
Finsko se liší. Nemá jediný specializovaný protikorupční orgán. Spolupracují zde policie, daňová správa, úřad pro hospodářskou soutěž, ministerstva, samosprávy i občanská společnost.
Evropský veřejný žalobce chrání unijní peníze
EPPO se od národních státních zastupitelství liší svou institucionální strukturou a nezávislostí na vládách členských států, které se k němu připojily. Na rozdíl od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) může vést trestní vyšetřování. V Maďarsku například OLAF odhalil případ společnosti Elios spojené s Istvánem Tiborczem, zetěm bývalého premiéra, maďarské orgány jej však nevyšetřily. EPPO může konkrétní případy vyšetřovat přímo. Maďarsko se k úřadu připojilo v červenci 2026 a jeho působnost se tam nyní zavádí.
Rozsah práce EPPO v regionu je značný. Na konci roku 2025 evidoval v Rumunsku 535 vyšetřování s odhadovanou škodou téměř 6,05 miliardy eur, v Bulharsku 267 případů se škodou 1,7 miliardy eur a na Slovensku 149 případů se škodou 1,03 miliardy eur. Česko mělo 136 aktivních vyšetřování se škodou 788,86 milionu eur. V Litvě šlo o 58 případů se škodou 255,4 milionu eur, v Lotyšsku o 55 případů se škodou 269,4 milionu eur.
Stíhat vysoké politiky je stále obtížné
Maďarsko za posledních 36 let nemělo jediný pravomocný rozsudek za korupci proti vysoce postavenému politikovi. V jiných zemích regionu se to podařilo. V Česku byl bývalý premiér Petr Nečas odsouzen za podplácení bývalých poslanců nabídkou lukrativních míst ve státních firmách výměnou za jejich odchod ze Sněmovny. Dostal také samostatný trest za křivou výpověď. Je prvním bývalým českým premiérem s pravomocným trestním odsouzením. Bývalý ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath byl odsouzen za přijímání úplatků a manipulaci veřejných zakázek. V dotační kauze Čapí hnízdo bylo stíhání premiéra Andreje Babiše zastaveno poté, co ho Sněmovna odmítla vydat. Jeho spoluobžalovaná, europoslankyně Jana Nagyová, dostala v roce 2026 pravomocný podmíněný trest.
V Rumunsku dostala bývalá ministryně cestovního ruchu Elena Udrea v kauze Bute Gala šest let vězení. Rozsudek nabyl právní moci v roce 2022. Bývalý šéf sociálních demokratů Liviu Dragnea dostal v roce 2019 za navádění ke zneužití pravomoci tři a půl roku. V Litvě potvrdil Nejvyšší soud v roce 2024 rozsudky v kauze MG Baltic. Bývalý šéf Liberálního hnutí Eligijus Masiulis dostal pět a půl roku vězení.
Po návratu Ficovy strany Smer-SD k moci se na Slovensku téměř nevynášejí pravomocné rozsudky za korupci proti celostátním politikům. Kauza „Očistec“, týkající se údajné zločinecké sítě v policii a bezpečnostních složkách, se dostala před soud až v roce 2026, téměř pět let po podání obžaloby. Mezi obžalovanými je bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. Stíhání bývalého místopředsedy parlamentu Petera Žigy bylo v roce 2024 zastaveno kvůli promlčení. Guvernér centrální banky Peter Kažimír byl v květnu 2025 odsouzen za úplatek, rozsudek tehdy nebyl pravomocný.
V Bulharsku získal v roce 2025 pravomocné odsouzení za korupci podle protikorupčního zákona jediný veřejný činitel, a to s podmíněným trestem. Evropská komise v červenci 2026 uvedla, že země nepokročila v postihování vysoké korupce.
Zdlouhavá řízení a politická vůle
Jednou z hlavních překážek jsou dlouhá řízení a promlčení. Lotyšská kauza bývalého starosty Ventspils Aivarse Lembergs trvá od roku 2005 a v roce 2026 byla stále u Nejvyššího soudu. Rumunské DNA mělo na konci roku 2025 rozpracovaných 5 556 případů; soudy dál uzavíraly i závažné kauzy kvůli promlčení. V Polsku uplynulo mezi událostmi v kauze Kamińského a Wąsika z roku 2007 a konečným rozsudkem z prosince 2023 více než 16 let. V letech 2016–2020 trvalo v Polsku od spáchání úplatkářství do pravomocného odsouzení průměrně 8,5 až 12,6 roku.
Česká kauza Čapí hnízdo se táhne zhruba deset let a Evropská komise označuje délku řízení za jednu z hlavních slabin českého boje proti korupci. Na Slovensku začal proces v kauze Očistec až v roce 2026, přestože obžaloba byla podána v prosinci 2021. V Litvě trvalo vyšetřování kauzy MG Baltic od května 2016 do konečného rozhodnutí Nejvyššího soudu v říjnu 2024.
Postoj vlád může být rozhodující. V Polsku po nástupu vlády Donalda Tuska začalo vyvozování odpovědnosti vůči bývalým vládním činitelům. Policie zahájila v roce 2025 celkem 1 070 korupčních vyšetřování a v první polovině roku 2026 dalších 521. Téměř dvě třetiny Poláků podle průzkumu CBOS považují korupci za vážný problém, důvěra v justici však zůstává nízká: v březnu 2026 hodnotilo pozitivně práci státního zastupitelství 34 % respondentů a soudů 30 %.
Evropské fondy často slouží jako motivace k reformám. Když Komise 31. července 2026 vyplatila Bulharsku 896 milionů eur z Plánu pro oživení a odolnost, mezi splněné kroky zařadila nový protikorupční rámec a pravidla lobbingu. Rozhodující však bude jejich uplatňování v praxi: nezávislá vyšetřování, přesvědčivé důkazy a tresty, které odrazují od zneužívání moci.
Podle Evropské komise slovenské reformy od roku 2024 – zrušení Úřadu speciální prokuratury a NAKA i změny trestního zákoníku, které snížily některé tresty a promlčecí lhůty – oslabily schopnost stíhat vysokou korupci. Vláda ustoupila od pokusu reorganizovat Úřad na ochranu oznamovatelů po kritice EU. Generální prokurátor Maroš Žilinka označil rok 2025 za „katastrofální“: podle něj nebyla odhalena žádná kauza vysoké korupce a počet stíhaných za korupci klesl meziročně o 70 %.
V Lotyšsku vláda v dubnu 2026 přijala protikorupční plán na roky 2026–2027, organizace Delna však označila práci parlamentu v předchozích čtyřech letech za „záměrnou stagnaci“. Litva má protikorupční program do roku 2033 a plán na roky 2026–2029, Komise ale upozorňuje na nedostatečné kontroly přiznání zájmů. V roce 2025 parlament snížil maximální tresty za zneužití pravomoci se zpětným účinkem; 86 % Litevců v průzkumu Eurobarometru z roku 2026 uvedlo, že korupce je rozšířená.
Finská vláda pokračuje ve strategii pro roky 2025–2027. Od roku 2024 funguje registr lobbingu a od roku 2023 zákon na ochranu oznamovatelů, který organizacím s alespoň 50 zaměstnanci ukládá zřídit oznamovací kanál. V září 2026 vstoupil v účinnost zákon omezující přechod ministrů do soukromého sektoru. Parlament naopak zvýšil hranici pro vykazování financování kampaní, což kritizovala Transparency International Finland. Podle odborníka Ariho Salminena vlády boji proti korupci nepřidělovaly významné zdroje, protože Finsko dlouhodobě patří k zemím s nízkou vnímanou korupcí.
Zkušenosti devíti zemí ukazují, že samotné zřízení specializovaného protikorupčního úřadu korupci neodstraní. Rozhodující je, zda má instituce dostatečné pravomoci, může jednat nezávisle a zda její práci podporují státní zastupitelství a soudy. Politické zásahy, oslabování vyšetřovacích orgánů a vleklá řízení mohou zmařit i dobře míněné reformy. Evropský veřejný žalobce zároveň stále výrazněji pomáhá vyšetřovat podvody poškozující rozpočet EU, nemůže však nahradit fungující vnitrostátní justici. Boj proti korupci tak nakonec nestojí jen na existenci zvláštních institucí, ale především na jejich nezávislosti a skutečné vůli politických představitelů nechat pravidla platit pro všechny.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
