Paradox kohezní politiky: Sbližuje státy, nikoli jejich regiony
Kohezní politika EU může v příštích letech projít zásadní proměnou. Jaký dopad měla na země na východním křídle?
Kohezní politika EU může v příštích letech projít zásadní proměnou. Jaký dopad měla na země na východním křídle?
Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně proměnila bezpečnostní prostředí Evropy. Zatímco státy východního křídla EU sdílejí historickou zkušenost s ruským vlivem, jejich reakce na válku se výrazně liší.
Druhé prezidentské období Donalda Trumpa zasadilo transatlantické spolupráci citelnou ránu a tradiční atlantisté ve východní Evropě nyní hledají způsob, jak se k nové situaci postavit.
Zatímco Evropská komise se snaží posilovat kolektivní obranu EU vůči dezinformacím, vývoj na východním křídle vykazuje opačný trend.
Ruská invaze na Ukrajinu obrátila energetickou politiku východního křídla EU naruby. To, co mělo být postupnou zelenou transformací, se změnilo v boj o bezpečné dodávky, zvládnutelné ceny a stabilitu. Jak si v této zátěžové zkoušce vedlo devět zemí regionu?