Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně proměnila bezpečnostní prostředí Evropy. Zatímco státy východního křídla EU sdílejí historickou zkušenost s ruským vlivem, jejich reakce na válku se výrazně liší.
Druhé prezidentské období Donalda Trumpa zasadilo transatlantické spolupráci citelnou ránu a tradiční atlantisté ve východní Evropě nyní hledají způsob, jak se k nové situaci postavit.
Několik slovenských ministrů zkritizovalo českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) za účast na úterním protivládním protestu v Bratislavě. Podle nich se neměl vměšovat do vnitřních záležitostí Slovenska.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Slovensko je jednou z nejzranitelnějších zemí v oblasti dezinformací v EU. Ty teď šíří i slovenská vláda. Experti varují před používáním ruské propagandy jako politického nástroje k získání moci.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Slovenští vládní představitelé hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu jako o odklonu od národních zájmů, názory opozice na toto téma se ale liší. Případnou mírovou misi silně podporují Demokraté, zatímco Progresivní Slovensko myšlenku nevylučuje.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Slovensko zaostává v investicích do automobilového průmyslu i v registraci nových elektromobilů. Vyplývá to z nové studie. Čelí také velké výzvě v podobě rostoucí poptávky po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích, na kterou tamní vzdělávací systém zatím nedokáže reagovat.
Evropská komise Slovensku na začátku července předběžně schválila čtvrtou platbu z Národního plánu obnovy, a to navzdory tomu, že napříč unijními institucemi rostou obavy z podkopávání právního státu. Právě kvůli tomu země platbu zatím jistou nemá.
NATO varuje před rostoucím počtem hybridních hrozeb Ruska a EU sankcionuje prokremelské webové stránky. Dvě ze čtyř visegrádských zemí, Slovensko a Maďarsko, přitom zahraniční hrozby nechávají na okraji zájmu.
