Kdo ovládá média na východě EU? Problémem je vlastnictví, peníze i politici
Svoboda médií na východním křídle EU nemá jeden příběh. V jednotlivých zemích se liší i to, čemu novináři…
Svoboda médií na východním křídle EU nemá jeden příběh. V jednotlivých zemích se liší i to, čemu novináři…
Východní křídlo EU podporuje vstup Ukrajiny a Moldavska do Unie, zdůrazňuje hlavně bezpečnost. Při bližším pohledu dovnitř států se však objevují názorové rozpory nebo obavy o ekonomické dopady.
Od návratu Donalda Trumpa na mezinárodní scénu přes rostoucí tlak na zvyšování obranných výdajů až po budoucnost Ukrajiny v NATO – summit v Ankaře otevře řadu klíčových bezpečnostních otázek.
Kohezní politika EU může v příštích letech projít zásadní proměnou. Jaký dopad měla na země na východním křídle?
Kvůli měnící se geopolitické situaci ve světe si Evropané začali uvědomovat, že v obraně musí dělat víc. Jak na tuto novou realitu zareagovaly státy východního křídla EU a NATO?
Povrchní změny a spory o to, kde přidat nebo ubrat peníze, nic nezmění. Návrh víceletého rozpočtu EU musí být mnohem odvážnější, říká polský europoslanec Bogdan Rzońca.
Ambiciózní snaha Ukrajiny o členství v Evropské unii čelí značným výzvám. Ačkoli u mnohých z nich již byly zahájeny formální přístupové rozhovory, jejich pokrok závisí na pokračujících reformách v těchto státech a na schopnosti EU dosáhnout vnitřního konsensu.
V polském veřejném prostoru sílí diskuse o tom, zda by v budoucnu neměli mít Ukrajinci s trvalý pobytem volební právo. V zemi jich žije přes milion.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a plánuje letos otevřít další fázi přístupových jednání. Podle odborníků by její vstup mohl nejen posílit postavení střední a východní Evropy, ale také přispět k reformám v rámci samotné EU.
Polský prezidentský kandidát Rafal Trzaskowski chce omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky žijící v Polsku. Návrh má sice podporu samotných Poláků, ve vládní koalici ale narazil na kritiku.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Polsko bude v roce 2025 vydávat na obranu 4,7 % HDP, což je o 0,6 procentního bodu více než v letošním roce. Vyplává to z návrhu rozpočtu, s nímž jsou obeznámena polská média.
Radosław Sikorski má téměř jistou nominaci do příští Komise, o obranné portfolio prý však nestojí. Některé zdroje naznačují, že měl zálusk na post šéfa diplomacie EU, o který se ucházel již v roce 2014.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Může Fidesz po evropských volbách vstoupit do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR)? Členské strany ze zemí Visegrádské skupiny se v této otázce neshodují.