Evropa má v plánu transformovat energetiku, masivně digitalizovat, vyrovnat se se stárnutím populace a u toho všeho zůstat globálně konkurenceschopná. To se zdá jako nadlidský úkol, se kterým zvládne pomoct jen legendární „zachránce eura“.Pokud jste minulý týden během
projevu Ursuly von der Leyen o stavu Unie hráli slovní bingo a vsadili jste na výraz „konkurenceschopnost“, trefili jste do černého. Předsedkyně Evropské komise totiž „konkurenceschopnost“, „konkurence“ či „konkurenti“ řekla celkem 15krát.
Není se čemu divit, jedná se totiž o jedno z nejpropíranějších témat dneška. Z jedné strany do Evropy míří levné čínské elektromobily, ze druhé klepe na dveře americký protiinflační zákon IRA, který se snaží odlákat investory. Do toho všeho ještě probíhá náročná energeticko-klimatická transformace, ztížená válkou na Ukrajině, a doznívají dopady koronavirové pandemie.
Evropská unie se tak snaží přijít na to, jak v této celosvětové soutěži obstát. Pomoct v tom mají například
Evropský akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), který má zajistit dostatek materiálů nutných (nejen) pro výrobu obnovitelných zdrojů energie, nebo
Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi (Net-Zero Industry Act). Ten má zase docílit toho, že do roku 2030 se bude přímo v EU vyrábět 40 % všech zelených technologií, které bude sama Evropa potřebovat.
EU je nezdravě závislá na surovinách z Číny nebo Konga. Teď to chce napravit
Von der Leyen teď navíc vytáhla jednu „tajnou zbraň“. Ekonoma a bývalého italského premiéra
Maria Draghiho pověřila vypracováním zprávy o tom, jak do budoucna zlepšit evropskou konkurenceschopnost.
Draghi, přezdívaný „Super Mario“, má velké zkušenosti v ekonomických a finančních otázkách. Působil jako guvernér Italské centrální banky a také jako prezident Evropské centrální banky. Často se mu přisuzuje, že „zachránil eurozónu před krachem“.
Pochvaly i opatrnost
Nápad pověřit Draghiho takovým úkolem se setkal s převážně pochvalnými komentáři, a to i v Česku.
„Disponuje exkluzivním akademickým vzděláním i politickou obratností, a díky tomu dosáhl všeobecného respektu. Jeho zkušenosti by mohly přispět k vytvoření komplexní a realistické strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie v současném světě,“ myslí si například odborník na ekonomickou integraci
Boris Navrátil, který působí na Katedře ekonomie a hospodářské politiky Vysoké školy PRIGO.
Že se na oblast konkurenceschopnosti, ke které pravidelně připravuje doporučení pro jednotlivé členské státy EU sama Komise, „podívá novýma očima i někdo zvenčí“, vítá také ekonom České spořitelny
Michal Skořepa.
„Mario Draghi je jistě velmi bystrý a zkušený ekonom, takže se na takový úkol výborně hodí. Jen mám podezření, že různé země mají potíže v různých oblastech, takže pokud se Draghi bude snažit zůstat na celoevropské rovině, budou jeho návrhy buď hodně obecné, nebo hodně početné s tím, že si každá země musí vybrat to, co se týká právě jí,“ upozornil Skořepa.
Svaz průmyslu a dopravy ČR, ústy vedoucí své bruselské kanceláře
Jany Hartman Radové, ocenil „viditelný posun u předsedkyně Komise k mnohem většímu zohlednění problémů konkurenceschopnosti v Evropě“, tedy tématu, které „bylo ze strany politiků do značné míry opomíjeno.“
Přípravu zprávy, stejně jako příslib systematické „kontroly konkurenceschopnosti“, svaz považuje za krok správným směrem. „Evropská rada zároveň
nedávno pověřila Enrica Lettu, aby pro účely evropského summitu v březnu 2024 vypracoval zprávu o jednotném trhu Evropské unie. Tyto aktivity je z našeho pohledu třeba koordinovat a měl by se vyjasnit proces jejich přípravy,“ řekla Hartman Radová, která je zároveň předsedkyní Výboru pro vnitřní trh lobbistické skupiny BusinessEurope.
„Pro byznys je to jasné – globální konkurenceschopnosti evropských podniků nelze dosáhnout bez bezbariérového jednotného trhu. A ten v proslovu předsedkyně Komise chyběl. Odstranění přetrvávajících překážek v oblasti zboží a služeb by mohlo do konce roku 2029 uvolnit až 713 miliard eur bez nákladů pro daňové poplatníky,“ upozornila vedoucí.
Na evropské firmy dopadá jedna krize za druhou. Podpůrná síť v Praze řešila, jak jim pomoct
Evropa to má těžší, protože se tak sama rozhodla
Struktura Draghiho zprávy je zatím ve hvězdách, určitě by ale mohla zahrnovat doporučení týkající se inovací, digitalizace, trhu práce, udržitelnosti nebo investic. Zkrátka všeho, co je pro budoucí konkurenceschopnost důležité.
„EU se snaží dohnat digitální propast mezi ní a jinými globálními hráči, zejména Spojenými státy a Čínou. Je zapotřebí zvýšit investice do výzkumu a vývoje, podporovat inovace a zajistit, aby evropské firmy byly schopny konkurovat na trzích souvisejících s digitální ekonomikou, jako jsou umělá inteligence či kybernetická bezpečnost,“ zmínil jednu z klíčových oblastí Boris Navrátil.
Mezi další zásadní oblasti podle něj patří klimatická změna a udržitelnost, která přináší výzvy pro průmysl a zaměstnanost, nebo demografické změny, kde se evropský pracovní trh a systémy sociálního zabezpečení musejí vyrovnat se stárnutím populace a poklesem porodnosti.
Zapomínat se podle Navrátila nesmí ani na otázky migrace a integrace nebo na geopolitické výzvy, včetně složitého vztahu s Ruskem, vzrůstajícího vlivu Číny a náročných vztahů se Spojenými státy. „To má dopady na obchodní a politické vztahy a vyžaduje jednotný přístup EU k těmto otázkám,“ uzavřel odborník svůj výčet.
Přes existenci společných výzev platí, že Evropská unie není jeden homogenní celek. Jak připomněl Michal Skořepa, každá evropská země má trochu jiné problémy.
„Co je společné celé Evropě, je občasná přeregulovanost. Do jisté míry však jde o vědomou volbu: Evropané na rozdíl od mnoha jiných zemí světa odmítají například dětskou práci, krádeže průmyslového vlastnictví nebo poškozování životního prostředí. Není divu, že povinnost evropských firem dodržovat všechny tyto požadavky jim ubírá na konkurenceschopnosti,“ připomněl ekonom.
Nadměrnou regulaci a s tím související zátěž, která „vytlačuje investice z Evropy“, zmínila také Jana Hartman Radová.
„Mnoho iniciativ vytváří překážky nebo předpoklady pro fragmentaci trhu, a to jak na úrovni Unie, tak členských států. To brání správnému fungování jednotného trhu EU, který je pro naši konkurenceschopnost na globálním poli naprosto zásadní,“ upozornila.
Mezi další výzvy v Evropě podle ní patří ceny energií, které jsou „mnohem vyšší než v konkurenčních částech světa“, nebo nedostatek kvalifikovaných pracovníků a „obecně mezery v oblasti dovedností“.
Je jasné, že evropské země a instituce mají před sebou pořádný kus práce, pokud chtějí udržet krok se světem. Zpráva Maria Draghiho, která by měla přispět svou troškou do mlýna,
má být hotová v červnu nebo v červenci příštího roku. Tedy v době, kdy se bude měnit složení Evropského parlamentu a Evropské komise.
Jak dodal Boris Navrátil, konečný vliv Draghiho zprávy a doporučení na evropskou politiku bude záviset na tom, jakým způsobem budou přijaty a implementovány. „Bude to vyžadovat spolupráci mezi členskými státy EU, Evropskou komisí a dalšími relevantními institucemi,“ připomněl odborník.
Podcast: Nepřekvapivý, bezobsažný, pragmatický. Europoslanci hodnotí projev o stavu EU
