Ačkoli žádná ze zemí Visegrádské čtyřky nedisponuje významnými ložisky vzácných zemin, všechny se snaží zajistit si své místo v budoucnosti odvětví kritických surovin. Může se jim to podařit?
Maďarsko vybudovalo jedno z největších center výroby baterií v Evropě, nyní ale čelí obtížnějším otázkám. Dokáže sehnat potřebné kritické suroviny? A zajistí, aby profitovala i domácí ekonomika?
Zatímco Evropa hledá nové zdroje kritických surovin, Polsko možná sedí na nečekaném bohatství. Ne v nových dolech, ale v milionech tun hlušiny z uhelné těžby.
Slovensko chce znovu nastartovat průzkum a těžbu kritických surovin, jako jsou lithium, antimon nebo kobalt. Přesto mu hrozí, že z nové evropské surovinové strategie nebude profitovat.
Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů.
Evropská komise zveřejnila seznam strategických projektů v oblasti kritických surovin. Mezi vybranými se objevily i dva české záměry – recyklace manganu ve Chvaleticích a těžba lithia na Cínovci. Oba projekty tak získají status prioritních pro celou Evropskou unii.
Pokud chce Evropa zůstat konkurenceschopná, musí masivně investovat, a to hlavně do digitálu a čistých technologií. Státům EU se ale příliš nechce navyšovat společný rozpočet, volí proto jinou cestu – efektivnější využití peněz, které už na stole leží.
Bilance vzájemného obchodu s Čínou se nevyvíjí pozitivním směrem, EU tak stojí před dilematem. Buď rozehraje rizikovou obchodní válku, nebo výrazně zapracuje na soběstačnosti svého průmyslu. Žádná z variant nebude zadarmo.
Asie dominuje ve výrobě baterií do elektromobilů, dodávky surovin i výrobu článků ovládá hlavně Peking. Evropa zaspala, do konce dekády by však chtěla situaci napravit.
Evropa má v plánu transformovat energetiku, masivně digitalizovat, vyrovnat se se stárnutím populace a u toho všeho zůstat globálně konkurenceschopná. To se zdá jako nadlidský úkol, se kterým zvládne pomoct jen legendární „zachránce eura“.
Evropa je závislá na dovozu surovin z Číny a spolu se zelenou transformací se problém stupňuje. Podle expertů může Čína svého postavení využít a vyvinout na Evropu tlak, až bude chtít dosáhnout nějakých svých politických či ekonomických cílů.
V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění.
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
