Názory a analýzy

30. 11. 1999

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženy

Gro Harlem Brundtlandová, norská „matka národa“, se narodila 20. dubna 1939 v Oslu v rodině lékaře. Šla ve stopách svého otce a vystudovala medicínu zaměřenou na rehabilitaci. Nikdy nesnila o jiné než lékařské kariéře, a přitom jako lékařka a vědecká pracovnice v systému veřejného zdravotnictví působila pouhých deset let. Dalších dvacet let svého života věnovala své politická práci a kariéře. Polovinu tohoto dvacetiletého období strávila v premiérském křesle. Do vysoké politiky nevstoupila bez zkušeností, už v letech 1974 – 79 zastávala úřad ministryně pro životní prostředí.

30. 11. 1999

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25

Květnové rozšíření Evropské unie na východ zcela jistě překoná rozdělení Evropy z dob studené války a zvýší stabilitu celého kontinentu. Zároveň se ale také stává novou výzvou pro EU v oblasti posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení sociální soudržnosti a zlepšení forem demokratického rozhodování. Vyjednávání o vstupu nových zemí do EU se však odehrávala na poli rozdílných zájmů. Nejenže bylo velmi obtížné dosáhnout shody ohledně jednotlivých unijních politik, ale i představy o budoucí podobě integračního procesu se často velmi lišily. Vstupem nových zemí do Unie však vyjednávání zdaleka nekončí. Boj o miliardové dotace regionální a strukturální politiky právě začíná.

30. 11. 1999

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účast

Všechna zatím uskutečněná přístupová referenda ve střední a východní Evropě se nesla ve stejném duchu. Problémem nebylo přesvědčit občany, aby rozšíření Evropské unie schválili – ve všech zmíněných zemích bylo vysoce pravděpodobné, že výsledky budou kladné. Problémem bylo přesvědčit občany, aby se referend vůbec zúčastnili. Hned na úvod je třeba konstatovat, že se tak dělo v duchu hesla účel světí prostředky.

30. 11. 1999

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?

12. července 2004 byl Valdas Adamkus jmenován litevským prezidentem. Po více než osmnácti měsících, během kterých se odehrál dosud největší politický skandál litevského nezávislého státu (impeachment prezidenta Rolandase Paksase), se na prezidentský post vrátil člověk mající politické zkušenosti a představující důvěryhodnou osobu pro zahraniční partnery.

30. 11. 1999

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?

Status pozorovatelů v Evropském parlamentu (EP) je spojen s postupným rozšiřováním EU. Poprvé byla tato možnost poskytnuta španělským a portugalským zástupcům před rozšířením v roce 1986. V červenci 1990 bylo nominováno osmnáct pozorovatelů (Beobachter) z bývalé Německé demokratické republiky. Jejich mandát skončil poté, co vešla v platnost Maastrichtská smlouva (1993). Před vstupem Švédska, Finska a Rakouska žádní pozorovatelé v EP přítomni nebyli. Od ledna 1995 do červnových voleb v roce 1999 v Evropském parlamentu působili švédští, finští a rakouští europoslanci, kteří byli nominováni parlamenty těchto zemí.

30. 11. 1999

Německé odbory a snahy reformovat pracovní trh

Německo hledá řešení špatné ekonomické situace. Musí proto provést zásadní změny. Spolková vláda se zatím pokusila o návrh reformy veřejných financí, důchodového systému a zdravotního pojištění. Na trhu práce ale tvrdě naráží na odpor odborových svazů, které jakékoli změny odmítají a razí ve svých požadavcích naprosto opačný směr než vláda. V konečném důsledku odbory svou fundamentální pozicí Německo oslabují a odrazují tak i investory. Vliv německých odborových svazů není srovnatelný s žádným jiným evropským státem.

30. 11. 1999

Německé školství potřebuje nutně léčebnou kúru

Německý školský systém se v posledních dvou letech dostal mnohokrát do zorného úhlu médií jako předmět celospolečenské diskuze. Poprvé tomu bylo v roce 2001, když byly zveřejněny výsledky mezinárodní studie uskutečněné Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v rámci programu PISA (Programme for International Student Assessment – Program pro mezinárodní hodnocení studentů). Ve výsledném žebříčku se němečtí žáci umístili velice špatně. Spolková vláda byla tudíž nucena spustit novou iniciativu na poli školství a navýšit finance, které do něj plynou.

30. 11. 1999

Uznávání českých odborných kvalifikací v Evropské unii

Uznávání odborných kvalifikací a diplomů patřilo donedávna k největším výhradám, které měla Evropská komise vůči české vládě. Brusel několikrát opakoval výtku, že česká vláda svým pomalým začleňování evropských směrnic do českého práva poškozuje své občany. Praha tyto resty vyřešila až koncem roku 2003. Od 1. května 2004 by tak neměli mít absolventi českých vysokých škol v jiných členských státech problémy s uznáváním svého dosaženého vzdělání.

30. 11. 1999

Vysoká sázka Tonyho Blaira

Britský premiér Tony Blair tento týden v parlamentu oznámil, že předloží evropskou ústavu celostátnímu lidovému hlasování. Potvrdil tak spekulace, které mezi evropskými politiky a komentátory kolovaly už několik týdnů. Blair také naznačil, že význam referenda, které má být závazné, překračuje rámec schválení evropské ústavy. Podle něj to bude hlasování o smyslu setrvání Velké Británie v Evropské unii. Britové tak budou v historicky druhém referendu odpovídat na podobně závažnou otázku jako v případě prvního referenda o vstupu země do Evropských společenství v roce 1975.

30. 11. 1999

Společný agrární komunismus. Evropská unie odmítá změny své zemědělské politiky

Francouzi brnkají architektům evropské ústavní smlouvy na nervy. Mají-li pravdu průzkumy veřejného mínění, hrozí, že brzy udělají z historicky první evropské ústavy balík starého papíru. Hnací silou francouzské eurofobní koalice jsou sedláci. Do akce proti „nadvládě Bruselu“ se ženou ti samí, kteří v nedávných dnech, jako každý rok touto dobou, sepisovali žádosti o dotace ze společné evropské kasy.

30. 11. 1999

Bude po vstupu do EU snadnější prosazovat zájmy zdravotně postižených?

Postavení zdravotně postižených v České republice lze charakterizovat jako stabilizované. Podporuje ho existence solidního právního rámce a opírá se o převážně pozitivní postoje majoritní části společnosti. Případné diskriminační tendence nejsou většinou výsledkem vědomého úsilí o poškození či neřešení zájmů příslušníků této minority, nýbrž „pouze“ výsledkem poměrně nízkého povědomí o problémech zdravotně postižených, ať už se jedná o skupinu, nebo jednotlivce.

30. 11. 1999

Program Prosperita

Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.

30. 11. 1999

Francie a rozšíření EU: přechod od obrany k útoku

Při své nedávné návštěvě Maďarska se francouzský prezident Chirac pokusil vyvrátit dojem, že jeho země má strach z nadcházejícího rozšíření Evropské unie na východ. Podle francouzských deníků bylo účelem Chirakovy cesty do Budapešti dokonce zlepšit obraz Francie v očích Středoevropanů. Chirac se snažil ve svém projevu před maďarskými poslanci rozptýlit představy o tom, že Francie hledá možnosti, jak – slovy Václava Havla – „znovu rozdělit Evropu“. Těžko se mu ale takto mluvilo zhruba dva týdny po summitu evropské trojky – Francie, Německa a Velké Británie, na který ostatní země EU, včetně všech kandidátů, hleděly s velkou nedůvěrou.

30. 11. 1999

Státní pomoc v letecké dopravě v EU

Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.

30. 11. 1999

Evropská unie imigranty potřebuje. Příklad Španělska.

Rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí vyvolává otázku o míře migrace, která bude tímto krokem vyvolána. Většina starých členských zemí na základě předpokladů o velké migrační vlně zavádí ochranná opatření pro svůj pracovní trh, která mají zabránit přílivu levných pracovních sil. Opatření mají platit jen po omezenou dobu – maximálně po sedm let. Přechodná období budou po dvou a pěti letech trvání přehodnocena. Přechodné období pro volný pohyb osob není v Evropské unii žádnou novinkou. Na vlastní kůži ho již zažily země jižní Evropy v osmdesátých letech 20. století. Otázkou zůstává, zda-li mají podobná ochranná opatření vzhledem k současném demografickém vývoji v západní Evropě své opodstatnění.

30. 11. 1999

Rekonstrukce Rady bezpečnosti OSN s ohledem na střet zájmů uvnitř EU

V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.