Názory a analýzy / Strana 29

Názory a analýzy

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Evropská unie imigranty potřebuje. Příklad Španělska.

Rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí vyvolává otázku o míře migrace, která bude tímto krokem vyvolána. Většina starých členských zemí na základě předpokladů o velké migrační vlně zavádí ochranná opatření pro svůj pracovní trh, která mají zabránit přílivu levných pracovních sil. Opatření mají platit jen po omezenou dobu – maximálně po sedm let. Přechodná období budou po dvou a pěti letech trvání přehodnocena. Přechodné období pro volný pohyb osob není v Evropské unii žádnou novinkou. Na vlastní kůži ho již zažily země jižní Evropy v osmdesátých letech 20. století. Otázkou zůstává, zda-li mají podobná ochranná opatření vzhledem k současném demografickém vývoji v západní Evropě své opodstatnění.

Rekonstrukce Rady bezpečnosti OSN s ohledem na střet zájmů uvnitř EUNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Rekonstrukce Rady bezpečnosti OSN s ohledem na střet zájmů uvnitř EU

V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Drobnou prací za Dárfúr

Ve světě roku 2005 půjde spíše o důvěru než o ropu

Kde hledat maják do roku 2005? To není tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo, pokud ovšem nějaká převratná událost nedorazí shůry. Stačí probrat první roky třetího milénia: 2001 – teroristický útok na USA, pro mnohé počátek nové světové války; 2002 – pacifikace sponzorů tohoto útoku na území Afghánistánu; 2003 – pacifikace jednoho z článků „osy zla“, konkrétně režimu Saddáma Husajna; 2004 – dlouho očekávané největší rozšíření EU v historii a před týdnem podobně bezprecedentní přírodní katastrofa v Indickém oceánu.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Zemědělství

Decentralizace, subsidiarita a partnerství: cesta, kterou nabízí Společná zemědělská politika

Jedna z nejcitlivějších oblastí evropského zemědělství, se v současné době potýká s celou řadou zásadních problémů, které odhalují, že zemědělství není v dobrém stavu a že provést určité kroky k nápravě je nezbytné. Evropské společenství si je nutnosti modifikace systému založeného na regulaci cen a trhu komodit, jehož kořeny sahají až do poválečného období poznamenaného zoufalým nedostatkem potravin, vědomé už od konce šedesátých let. V průběhu dalších desetiletí, kdy se evropská produkce potravin ukázala nejen jako dostatečná, ale dokonce nadbytečná, byly nastartovány mechanismy strukturálních změn, které měly vést k modernizaci a urychlit přizpůsobení zemědělského systému tržním podmínkám.

Slovinsko-chorvatské spory, aneb jugoslávské dědictvíNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Slovinsko-chorvatské spory, aneb jugoslávské dědictví

Už delší dobu probíhá mezi Ljubljanou a Záhřebem spor ohledně plánovaného vyhlášení tzv. Jaderské ekologicko-rybolovné zóny, které připravuje chorvatská strana. Do příhraničního sporu, který po rozpadu Jugoslávie pravidelně nabírá na intenzitě v závislosti na slovinském resp. chorvatském vnitropolitickém dění a který se původně týkal čistě slovinsko-chorvatských vztahů, však nepřímo vstoupil další hráč – Itálie. O co jde v neklidné oblasti balkánského poloostrova tentokrát? Lze říci, že stále o jedno a totéž – o dědictví Svazové Federativní Republiky Jugoslávie.

Budú po vstupe do Európskej únie uznávané české a slovenské odborné kvalifikácie?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Budú po vstupe do Európskej únie uznávané české a slovenské odborné kvalifikácie?

Začiatkom novembra tohto roku sa desať budúcich členských štátov EÚ dočkalo siedmej a zároveň poslednej hodnotiacej správy Európskej komisie. Jej obsah vyznel pre Českú i Slovenskú republiku vcelku pozitívne. V druhej kapitole – Voľný pohyb osôb – Komisia konštatuje, že obe krajiny v zásade plnia záväzky týkajúce sa občianskych práv, voľného pohybu pracovníkov a koordinácie systémov sociálneho zabezpečenia. Kameň úrazu však nastáva pri zosúladení legislatívy v oblasti vzájomného uznávania odborných kvalifikácií. Na pretrvávajúce nedostatky Komisia poukazovala už v minulých hodnotiacich správach a je zrejmé, že napriek značnému pokroku má najmä Česko čo robiť, aby bolo dobre a včas pripravené na svoje nezadržateľne sa blížiace členstvo v Európskej únii.

Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvěNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvě

Evropská ústavní smlouva jednoznačně posouvá dál význam participativní demokracie. Smlouva totiž obsahuje několik ustanovení, která se nevyskytují v ústavách a ústavních dokumentech jiných států. Tento významný posun je zahrnut v článku I-47. V evropské ústavní smlouvě je tak patrná snaha vyvážit poměr mezi demokracií zastupitelskou (článek I-46) a demokracií participativní. Tato skutečnost musí být brána na zřetel, když se bavíme o roli občanské společnosti v evropském dění.

Konec cesty? Referenda o vstupu pobaltských republik do Evropské unieNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Konec cesty? Referenda o vstupu pobaltských republik do Evropské unie

Na začátku devadesátých let nebylo větších nadšenců pro vstup do EU nad pobaltské politiky. Vstup do Evropské unie byl důležitou součástí sloganu „návrat do Evropy”, který proklamovaly všechny státy bývalého sovětského bloku. Východoevropské země se po hospodářské stagnaci socialistické ekonomiky vydaly na nelehkou cestu hospodářské transformace, doprovázenou tíživými sociálními dopady.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Zemědělství

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100.000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4% z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii. Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3–5%. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná.

Politický systém LitvyNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Politický systém Litvy

Litevská republika tvoří spolu s Estonskem a Lotyšskem takzvané Pobaltí, které je povšechně vnímáno jako jakýsi jednolitý celek. Tento pohled je však velmi povrchní a zavádějící. Právě v otázce politického a ústavního uspořádání, kterou se zabývá tento článek, nemůže být o jednolitosti ani řeči. Litva se svým politickým a ústavním systémem od Estonska a Lotyšska značně odlišuje.

Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112

Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženyNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženy

Gro Harlem Brundtlandová, norská „matka národa“, se narodila 20. dubna 1939 v Oslu v rodině lékaře. Šla ve stopách svého otce a vystudovala medicínu zaměřenou na rehabilitaci. Nikdy nesnila o jiné než lékařské kariéře, a přitom jako lékařka a vědecká pracovnice v systému veřejného zdravotnictví působila pouhých deset let. Dalších dvacet let svého života věnovala své politická práci a kariéře. Polovinu tohoto dvacetiletého období strávila v premiérském křesle. Do vysoké politiky nevstoupila bez zkušeností, už v letech 1974 – 79 zastávala úřad ministryně pro životní prostředí.

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25

Květnové rozšíření Evropské unie na východ zcela jistě překoná rozdělení Evropy z dob studené války a zvýší stabilitu celého kontinentu. Zároveň se ale také stává novou výzvou pro EU v oblasti posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení sociální soudržnosti a zlepšení forem demokratického rozhodování. Vyjednávání o vstupu nových zemí do EU se však odehrávala na poli rozdílných zájmů. Nejenže bylo velmi obtížné dosáhnout shody ohledně jednotlivých unijních politik, ale i představy o budoucí podobě integračního procesu se často velmi lišily. Vstupem nových zemí do Unie však vyjednávání zdaleka nekončí. Boj o miliardové dotace regionální a strukturální politiky právě začíná.

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účastNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účast

Všechna zatím uskutečněná přístupová referenda ve střední a východní Evropě se nesla ve stejném duchu. Problémem nebylo přesvědčit občany, aby rozšíření Evropské unie schválili – ve všech zmíněných zemích bylo vysoce pravděpodobné, že výsledky budou kladné. Problémem bylo přesvědčit občany, aby se referend vůbec zúčastnili. Hned na úvod je třeba konstatovat, že se tak dělo v duchu hesla účel světí prostředky.

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?

12. července 2004 byl Valdas Adamkus jmenován litevským prezidentem. Po více než osmnácti měsících, během kterých se odehrál dosud největší politický skandál litevského nezávislého státu (impeachment prezidenta Rolandase Paksase), se na prezidentský post vrátil člověk mající politické zkušenosti a představující důvěryhodnou osobu pro zahraniční partnery.

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?

Status pozorovatelů v Evropském parlamentu (EP) je spojen s postupným rozšiřováním EU. Poprvé byla tato možnost poskytnuta španělským a portugalským zástupcům před rozšířením v roce 1986. V červenci 1990 bylo nominováno osmnáct pozorovatelů (Beobachter) z bývalé Německé demokratické republiky. Jejich mandát skončil poté, co vešla v platnost Maastrichtská smlouva (1993). Před vstupem Švédska, Finska a Rakouska žádní pozorovatelé v EP přítomni nebyli. Od ledna 1995 do červnových voleb v roce 1999 v Evropském parlamentu působili švédští, finští a rakouští europoslanci, kteří byli nominováni parlamenty těchto zemí.

Čtěte dále

EU se neshodla na prodloužení sankcí proti ruským občanům, proti bylo Slovensko
Pět zemí EU chce již začátkem příštího roku posílat odmítnuté žadatele o azyl do center mimo unii
Agrární komory V4 žádají EU o řešení situace na trhu s mlékem a dopadů sucha

Nadcházející akce

Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
(15. 9. 2026)
7. Bavorsko-český den pro firmy
(13. 10. 2026)

Všechny akce

Podcasty

Podcast | Jak se mění média na východním křídle Evropy?
Podcast | Mapa Evropy se mění: Ukrajina, Moldavsko a rozšíření EU
Proč Česko zaostává ve větrné energetice? Může za to politika strachu

Všechny podcasty