Analýza vysvětluje výhody a rizika rychlého přijetí měny a poukazuje na rizika spojená s výrazným zpožděním v přijetí společné měny za ostatními tranzitivními ekonomikami. V druhé části se pak autor zaměřuje na zásadní makroekonomický problém ČR, kterým je špatný stav veřejných financí.
Analýza sa zaoberá prípravou politických strán v ČR na voľby do Európskeho parlamentu po uzavretí kandidátnych listín.
Analýza v obecné rovině stručně shrnuje hlavní výhody, které přinese podnikatelům vstup do EU . Autor v mnoha částech textu doplňuje analýzu subjektivním komentářem.
Diskuse o jednotném volebním systému do Evropského parlamentu bude po rozšíření Evropské unie nabývat na důležitosti. Bude vhodnější přejít na jednotný volební systém, či nikoli? Jaké jsou výhody a jaká jsou případná úskalí tohoto kroku? Jak by měl takový volební systém vypadat? Jaké mohou být následky v případě, že by byl členskými zeměmi rozšířené Evropské unie přijat?
Analýza pojednává o právních změnách na evropských kapitálových trzích v souvislosti s novou legislativou, která vzniká v rámci tzv. FSAP (Financial Service Action Plan). FSAP je iniciativa EU, která usiluje o vyšší integraci na evropském kapitálovém trhu, zvýšení jeho likvidity a v důsledku o snížení ceny kapitálu.
Příprava na život ve spojené Evropě založené na demokratických principech s sebou nese také určitou daň. Volný pohyb osob v Evropské unii přinese českým občanům možnost pohybovat se bez omezení ve všech členských státech EU. Zároveň ale pachatelům trestné činnosti umožní vyhýbat se – takřka nekontrolovatelně – trestnímu postihu na území kteréhokoli státu EU. Stávající úprava mezinárodní právní pomoci je natolik složitá a komplikovaná, že nahrává spíš pachatelům trestné činnosti než zájmu společnosti na jejich spravedlivém potrestání.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
Princip subsidiarity představuje v systému evropského acquis jednu z nejčastěji citovaných a ve všech pádech skloňovaných zásad. Také v příspěvcích účastníků debaty o kompetencích Unie, která proběhla na půdě Konventu o budoucnosti Evropy, panoval obecný, federalisty i stoupenci mezivládního přístupu sdílený konsensus, že tento princip je třeba explicitně zakotvit v nové ústavní smlouvě Unie.
Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“
Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.
Francouzi brnkají architektům evropské ústavní smlouvy na nervy. Mají-li pravdu průzkumy veřejného mínění, hrozí, že brzy udělají z historicky první evropské ústavy balík starého papíru. Hnací silou francouzské eurofobní koalice jsou sedláci. Do akce proti „nadvládě Bruselu“ se ženou ti samí, kteří v nedávných dnech, jako každý rok touto dobou, sepisovali žádosti o dotace ze společné evropské kasy.
Postavení zdravotně postižených v České republice lze charakterizovat jako stabilizované. Podporuje ho existence solidního právního rámce a opírá se o převážně pozitivní postoje majoritní části společnosti. Případné diskriminační tendence nejsou většinou výsledkem vědomého úsilí o poškození či neřešení zájmů příslušníků této minority, nýbrž „pouze“ výsledkem poměrně nízkého povědomí o problémech zdravotně postižených, ať už se jedná o skupinu, nebo jednotlivce.
Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.
Při své nedávné návštěvě Maďarska se francouzský prezident Chirac pokusil vyvrátit dojem, že jeho země má strach z nadcházejícího rozšíření Evropské unie na východ. Podle francouzských deníků bylo účelem Chirakovy cesty do Budapešti dokonce zlepšit obraz Francie v očích Středoevropanů. Chirac se snažil ve svém projevu před maďarskými poslanci rozptýlit představy o tom, že Francie hledá možnosti, jak – slovy Václava Havla – „znovu rozdělit Evropu“. Těžko se mu ale takto mluvilo zhruba dva týdny po summitu evropské trojky – Francie, Německa a Velké Británie, na který ostatní země EU, včetně všech kandidátů, hleděly s velkou nedůvěrou.
Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.
Rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí vyvolává otázku o míře migrace, která bude tímto krokem vyvolána. Většina starých členských zemí na základě předpokladů o velké migrační vlně zavádí ochranná opatření pro svůj pracovní trh, která mají zabránit přílivu levných pracovních sil. Opatření mají platit jen po omezenou dobu – maximálně po sedm let. Přechodná období budou po dvou a pěti letech trvání přehodnocena. Přechodné období pro volný pohyb osob není v Evropské unii žádnou novinkou. Na vlastní kůži ho již zažily země jižní Evropy v osmdesátých letech 20. století. Otázkou zůstává, zda-li mají podobná ochranná opatření vzhledem k současném demografickém vývoji v západní Evropě své opodstatnění.
V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.
Rozhodneme-li se posuzovat návštěvu německého kancléře Schrödra v ČR v září 2003 prismatem nekonečného pohybu česko-německých vztahů na ose minulost – přítomnost, vytušíme pravděpodobně i jejich pokračující směřování do budoucnosti.
Ve světě roku 2005 půjde spíše o důvěru než o ropu
Kde hledat maják do roku 2005? To není tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo, pokud ovšem nějaká převratná událost nedorazí shůry. Stačí probrat první roky třetího milénia: 2001 – teroristický útok na USA, pro mnohé počátek nové světové války; 2002 – pacifikace sponzorů tohoto útoku na území Afghánistánu; 2003 – pacifikace jednoho z článků „osy zla“, konkrétně režimu Saddáma Husajna; 2004 – dlouho očekávané největší rozšíření EU v historii a před týdnem podobně bezprecedentní přírodní katastrofa v Indickém oceánu.
